Slovník pojmů

Je označení pro cenný papír, s kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se dle Zákona o obchodních korporacích a stanov na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku po zániku a.s. (osoba, která se podílí na základním kapitálu a.s., může vykonávat práva akcionáře, i když a.s. dosud nevydala akcie či zatímní listy – od zápisu základního kapitálu do OR).

Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na jednotlivé akcie. Akcie je dělí na akcie listinné a zaknihované a akcie na jméno a na majitele.

Je obchodní kapitálová společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě.

Společníci se na ni podílí prostřednictvím akcií. Akcionáři se však zásadně na činnosti a.s. nepodílí osobními výkony a jména akcionářů se nezveřejňují (též anonymní společnost) – s výjimkou jediného akcionáře.

Akciová společnost je uzavřená korporace (počet akcionářů je omezen počtem akcií), s vázaným členstvím (nelze jednostranně vypovědět společenský poměr, lze jen převést akcie na jiného).

Orgány společnosti je Valná hromada (zde rozhodují akcionáři), představenstvo (výkonný orgán – jedná za společnost) a dozorčí rada (dozoruje nad představenstvem).

Představuje právo akcionáře na podíl ze zisku akciové společnosti, pokud valná hromada schválila jejich výplatu za dané účetní období.

Stanovuje se jako poměrný podíl (poměr nominále akcií akcionáře k souhrnu nominále všech akcií – jiné pravidlo může být u prioritních akcií) z té části čistého zisku a.s. za příslušné účet. období, která je dle rozhodnutí valné hromady a v mezích zákona určena k rozdělení.

Je dozorčí orgán akciové společnosti s kontrolními pravomocemi. Má minimálně 3 členy, kteří ze svého středu volí předsedu. (Počet členů musí být dělitelný 3). Existuje neslučitelnost funkcí s členem představenstva, prokuristou či osobou oprávněnou jednat jménem a.s.

Členové se volí na volební období dle stanov, max. pak 5 let (první funkční období je 1 rok od vzniku).

Působnost Dozorčí rady akciové společnosti:

• kontrolní
  • dohlíží na výkon působnosti představenstva a výkon podnikatelské činnosti a.s.
  • přezkoumává účetní závěrky a návrh na rozdělení zisku či úhradu ztráty; své vyjádření předloží na VH
  • respektuje žádosti akciové minority
• řídící
  • svolá mimořádnou valnou hromadu, je-li to v zájmu a.s., a navrhuje potřebná opatření
  • stanoví-li to stanovy, může volit a odvolávat představenstvo,
• jednatelská
  • určuje svého člena, který zastupuje a.s. v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva
  • nahlíží do všech dokladů a záznamů a prověřuje jejich správnost (kontroluje soulad se skutečným stavem i s právními předpisy a stanovami)

Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, jež je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání.

Minimální počet zakládajících osob stanovuje zákon o obchodních korporacích na 3, a to bez ohledu na to, zda se jedná o osoby fyzické či právnické.

Zájemci o založení družstva písemně pověří svolavatele (může jím být pouze fyzická osoba) vypracováním stanov. Stanovy musí mít formu veřejné listiny a musí obsahovat alespoň minimální obligatorní náležitosti (firmu, sídlo, předmět podnikání nebo činnosti, výši základního členského vkladu, způsob a lhůtu splacení, postup při svolávání členské schůze, počet členů orgánů, práva a povinnosti...). V opačném případě je soud shledá neplatnými i bez návrhu. O přijetí stanov rozhoduje ustavující schůze, a to vždy veřejně.

Evropská společnost představuje formu nadnárodní společnosti, jejíž úprava vychází z komunitárních předpisů. Základem je nařízení rady ES č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti (nařízení o SE), na to navazuje směrnice Rady 2001/86/ES (směrnice o SE).

Nařízení o SE předpokládá vydávání zákonů v členských státech, které vyplní mezery, které nařízení vědomě vytváří. Nařízení o SE upravuje pouze základní statusové otázky, jejichž okruh není zdaleka vyčerpávající.

Nařízení buď opravňuje členské státy k vytvoření zvláštního pravidla – členské státy mohou upravit příslušné otázky pro SE, aniž se musejí ohlížet na ustanovení, která aplikují na vlastní akciovou společnost, limitovány jsou příslušnými evropskými směrnicemi, nebo odkazuje přímo na akciové právo členských států – není členský stát ohledně dané otázky oprávněn vytvořit pro evropskou společnost jiná ustanovení.   

Výhody evropské společnosti:

• většina právních řádů nepřipouští přemístění zapsaného sídla do zahraničí, aniž by přitom nedocházelo k jejímu zrušení a tím i přerušení kontinuity právní osobnosti. Evropská společnost umožňuje přemístit sídlo do jiného státu, čímž dojde ke změně subsidiárně aplikovatelné právní úpravy.
• Evropská společnost má více flexibilní strukturu řízení a správy, čl. státy jsou povinny, aby se SE se sídlem na jejich území mohla organizovat jak podle dualistického, tak podle monistického modelu (jenom představenstvo)  

Kapitálová struktura:

Neliší se od běžné akciové společnosti. Vytváří se povinný základní kapitál, který je rozvržen do akcií a musí být vyjádřen v měně EURO. Výše základního kapitálu nesmí klesnout pod částku 120.000 EUR, ledaže národní právo pro a.s. podnikající v určitém oboru požaduje částku vyšší. 

Hlavním cílem je usnadnit spolupráci mezi podnikateli z různých členských států. Právní úprava je nařízení Rady č. 2137/85 o vytvoření evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS). V platnost vstoupilo dne 31. 7. 1985, účinnost 1. 7. 1989, s výjimkou čl. 39, 41, 42, které nabyly účinnosti dnem platnosti. U nás v účinnosti od 1. 5. 2004.  

Od družstva i obchodních společností v ČR se EHZS odlišuje předmětem činnosti, který musí splňovat tyto podmínky:

• Pozitivní vymezení činnosti:
  • jde o činnost, jejímž účelem je ulehčovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost jeho členů, jakož i zlepšovat a zvyšovat výsledky této činnosti,
  • činnost sdružení musí mít souvislost s hospodářskou činností jeho členů,
  • činnost sdružení může být ve vztahu k hosp. činnosti jeho členů jen činností pomocnou.
• Negativní vymezení účelu sdružení:
  • účelem sdružení není dosažení vlastního zisku, nýbrž podpora růstu zisku členů, sdružení může dosahovat zisků musí být však rozdělen mezi členy,
  • sdružení nesmí vykonávat výkonnou nebo kontrolní moc nad činností svých členů nebo činností jiného podnikatele (nemůže být ovládající ani řídící osobou ve smyslu ust, § 74 Zákona o obchodních korporacích), sdružení může vykonávat ve vztahu ke svým členům i jiným osobám EHZS koordinační činnost.

Sdružení tedy nemůže místo členů vykonávat jejich činnost a současně nemůže mít předmět činnosti nezávislý na činnosti jeho členů. Například sdružení, jehož členy budou advokáti, nemůže samo vykonávat advokacii ale pouze pomocné činnosti – organizovat školení, vyhledávat klienty apod.

Nejvíce EHZS bylo založeno v oblasti služeb, 90 % tvoří soukromí sektor. Sdružení může, ale nemusí být právnickou osobou, to závisí na právní úpravě členského státu, je však vždy možným účastníkem hmotněprávních i procesních vztahů

Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, a který tedy musí užívat při svém podnikání. Výraz firma se užívá běžně jako synonyma pro pojem podnik či obchodní společnost, ale vždy to nemusí být totéž (firmu má i fyzická osoba, pokud je zapsána v obchodním rejstříku).

Obchodní firma se skládá z kmene a z dodatků. Dodatkem je například označení formy obchodní společnosti (např. s.r.o. nebo a.s.). 

Při tvorbě názvu firmy je nezbytné dodržet zejména následující pravidla:

• firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou
• firma nesmí působit klamavě
• firma musí jasně a určitě odlišovat podnikatele od jiných podnikatelů.

Jedná se o sloučení či o splynutí obchodních společností. Právní účinky fúze nastávají ke dni jejího zápisu do Obchodního rejstříku.

Existují dva typy fúze:

• sloučení - zánik obchodní společnosti (předchází zrušení bez likvidace),  jejíž jmění přechází na jinou obchodní společnost (A, B > B zrušeno a majetek přechází do A > A), společníci zanikající obchodní společnosti se stávají společníky nástupnické obchodní společnosti, zúčastněna je zanikající i nástupnická obchodní společnost
• splynutí - zánik 2 a více obchodních společností, jmění přechází na nástupnickou obchodní společnost (A,B > obě zrušeny > vznik C), i zde společníci zůstávají, zúčastněné jsou jen zanikající obchodní společnosti.

Je právnická osoba jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování (změna předmětu později není možná). Obchodní firma obsahuje označení uzavřený investiční fond. 

Peněžní prostředky shromažďuje investiční fond od veřejnosti upisováním akcií.  K činnosti investičního fondu je třeba povolení Komise pro cenné papíry (obdobně jako u investiční společnosti) a o povolení mohou požádat pouze zakladatelé a.s., která dosud nevznikla.

Tato akciová společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií. Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty, jejich převoditelnost nesmí být omezena. Nesmí vydávat např. zatímní listy, prioritní akcie, dluhopisy.

Vlastní kapitál investičního fondu, která nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, musí činit v době udělení povolení k jeho činnosti v Kč částku odpovídající alespoň 300 000 EUR.

Pojem jednání ve shodě je upraven ust. § 78 Zákona o obchodních korporacích. Jednáním ve shodě je jednání několika osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt, postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě za účelem prosazení společného vlivu na jejím řízení, provozu podniku, obsazení statutárního nebo kontrolního orgánu nebo jiného ovlivnění chování takovéto osoby.

Ti, kdo jednají ve shodě, musí plnit povinnosti z toho plynoucí společně a nerozdílně. Jednání ve shodě musí být aktivní, nemusí být uzavřena zvláštní smlouva a musí sledovat právně relevantní cíl. Z toho plyne, že ne každé jednání je automaticky jednáním ve shodě.

Při jednání ve shodě tedy dochází k úmyslnému sladění, které nemusí být trvalé. Zákon tedy přesně nedefinuje jednání ve shodě, zakotvuje však vyvratitelné domněnky. 

1. osoby, které mají určitý vztah ke společnosti, tedy právnická osoba  a její statutární orgán, osoby v jejich přímé řídící působnosti, člen dozorčího orgánu, likvidátor, konkursní, vyrovnací či nucený správce
2. ovládající a ovládané osoby
3. osoby ovládané stejnou osobou
4. osoby tvořící koncern
5. s.r.o. a její společníci, v.o.s. a její společníci, k.s. a komplementáři. U těchto společníků platí, že i oni navzájem jednají jako osoby ve shodě
6. osoby blízké – tak jak je definuje ObčZák v ust. § 22
7. investiční společnost a jí obhospodařovaný fond investičních či penzijní fond a stejně tak i na postup takto obhospodařovaných fond. 

Důkazní břemeno, že osoby uvedené výše nejednají ve shodě nesou osoby, jimž svědčí právní domněnka.

Jednání ve shodě má podle Obchodního zákona mj. tyto právní důsledky: 

1. zakládá ovládnutí společnosti, mají-li osoby jednající ve shodě tolik hlasů, že mohou prosazovat rozhodující vliv na řízení a provozování podniku,
2. vylučuje právo na náhradu škody způsobenou neuhrazením újmy, jež byla způsobena realizací pokynu ovládající osoby jestliže všichni společníci jednají ve shodě,
3. vylučuje výkon hlasovacího práva na VH v případě stanoveném zákonem (v případě, že se rozhoduje, zda jemu nebo další osobě jednající ve shodě má být prominuta povinnost či zda on nebo osoba ve shodě má být odvolán z funkce orgánu nebo člena orgánu společnosti pro porušení povinností) ledaže všichni společníci jednají ve shodě,
4. zakládá povinnost učinit nabídku převzetí při ovládnutí společnosti s registrovanými účastnickými cennými papíry krom zákonem uvedených výjimek
5. zakládá oznamovací povinnost podílu na hlasovacích právech

Je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Jedná za společnost a jejím jménem. Statutárním orgánem s.r.o. je 1 či více jednatelů (počet je uveden ve společenské smlouvě). Jednatelem může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky pro provozování živnosti – zletilost, bezúhonnost atd.

Společnost, v níž 1 či více společníků ručí za závazky komanditní společnosti do výše svého nesplaceného vkladu (komanditisté) a 1 či více ručí celým svým majetkem (komplementáři).
Komanditisté vkládají majetkové hodnoty, komplementáři pak osobní vklad. Na komanditní společnost se přiměřeně užívají ustanovení o veřejně obchodní společnosti, na právní postavení komanditistů pak ustanovení o společnosti s ručením omezeným, statutárním orgánem společnosti jsou vždy komplementáři.

Komanditní společnost je historicky nejstarší obchodní společností.

Koncern vzniká seskupením formálně autonomních subjektů, z nichž některé jsou přes svoji zachovalou právní subjektivitu vůči jinému či jiným podřízeny tak, že koncern vystupuje jako centralizovaná entita vykazující jednotnou organizaci a jednotu vedení.

Koncern je definován v ust. § 79 Zákona o obchodních korporacích tak, že koncern tvoří jako jedno z podnikatelských seskupení alespoň dvě osoby, z nichž jedna má vůči druhé postavení osoby řídící. Koncern může vzniknout fakticky na bázi prosté existence vztahu ovládající a ovládané osoby (vyvratitelná domněnka) – pak hovoříme o faktickém koncernu. Koncern však může být konstituován i na základě tzv. ovládací smlouvy – pak hovoříme o smluvním koncernu.

Pojmovým znakem koncernu je spojení podniků několika právně autonomních osob do systému umožňujícího jejich jednotné řízení.  Jednotlivé koncernové podniky jsou řízeny v zájmu celku, což nemusí vést k současnému prospěchu každého z koncernových podniků.

Zákonem upravený postup, při němž dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zanikající právnické osoby. Nastupuje obligatorně, pokud zákon výslovně neurčí, že jí není třeba (právní nástupce). Účelem je vyjasnit majetkové poměry OS. Likvidace je prováděna likvidátorem a až po jejím ukončení může dojít k výmazu společnosti z obchodního rejstříku.

Nekalou soutěží  je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje. 

Zákaz nekalých soutěží postihuje právní delikty, které nesměřují proti existenci konkurence, ale zneužívají ji deformacemi soutěžních pravidel s cílem poškodit soutěžitele nekalým způsobem.

Nekalou soutěží je zejména:

• klamavá reklama
• klamavé označování zboží a služeb
• vyvolávání nebezpečí záměny
• parazitování na pověsti podniku výrobků či služeb jiného soutěžitele
• podplácení
• zlehčování
• srovnávací reklama
• porušování obchodního tajemství
• ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí

Tento pojem řeší, jaké právní důsledky pro právní jednání má skutečnost, že určitá osoba podniká neoprávněně:

• osoba podniká bez oprávnění
• podnikání jí bylo zakázáno (např. zákaz činnosti rozsudkem soudu, pozastavení živnosti rozhodnutím živnostenského úřadu)
• osoba sice oprávnění k podnikání má, ale její činnost rozsah takového oprávnění překračuje

Neplatnost společnosti může prohlásit jen soud (i bez návrhu) z těchto důvodů:

• nebyla uzavřena SS, ZS či ZL či nebyla dodržena jejich forma
• skutečný předmět podnikání je nedovolený, příp. odporuje veřej. pořádku
• v SS, ZS, ZL či stanovách chybí údaj o firmě či o vkladech společníků či o výši zákl. kapitálu (pokud jej zákon předepisuje) nebo o předmětu podnikání
• nebylo dodrženo min. splacení vkladů
• všichni zakladatelé jsou nesvéprávní
• počet zakladatelů odporuje zákonu (jediný)

Uvedeným rozhodnutím vstupuje obchodní společnost do likvidace, takové rozhodnutí se zapisuje do Obchodního rejstříku a zveřejňuje v Obch. věstníku. Právní vztahy, do nichž neplatná Obchodní společnost vstoupila, nejsou neplatností dotčeny a jsou tedy platné. 

Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí o povolení zápisu společnosti do OR, a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla.

Představuje účast společníka v obchodní společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti.
Obchodní podíl ve společnosti má vždy dvě stránky:

• stránka kvantitativní – míra účasti společníka na OS; lze definovat obecně
• kvalitativní – P a P s podílem spojené; u každé OS jiné – zde dále rozeznáváme

• majetková práva do jejichž rámce zahrnujeme:
  • právo na podíl na zisku
  • právo na vypořádání společníka a společnosti
• nemajetková práva která se dělí na:
  • právo podílet se na kontrole a řízení společnosti
  • právo na informace o záležitostech společnosti
• majetkové povinnosti
  • vkladová povinnost
  • povinnost kompenzovat ztráty společnosti
• nemajetkové povinnosti
  • povinnost zdržet se konkurenčního jednání
  • ostatní povinnosti – bývají zpravidla založeny společenskou smlouvou a vyplývají z konkrétních poměrů dané společnosti

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje  týkající  se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků. Obchodní rejstřík je veden soudem, který je k tomu určený zvláštním právním předpisem (rejstříkový soud).

Jde o veřejný seznam podnikatelů (ne však všech) a základních právně relevantních údajů o nich (údaje, které mají význam pro pružný a bezpečný obchodní styk). Hlavní funkcí je poskytování základních informací o obchodních partnerech v obchodním styku.

Obchodní společnost je soukromoprávní sdružení osob, které se sdružují za účelem soustavné činnosti provozované samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (podnikání). Za druhový znak bývá rovně považováno to, že se jedná o právnickou osobu.

Obchodní společnosti můžeme dělit na kapitálové a osobní:

Mezi osobní obchodní společnosti náleží 

• veřejná obchodní společnost (v. o. s., minimálně 2 osoby podnikající pod společným jménem, dle § 95 a násl. zák. o obch. korp.)
• společnost komanditní (k. s., minimálně 2 osoby podnikající pod společným jménem, § 118 a násl. zák.o obch. korp).

Mezi kapitálové obchodní společnosti patří

• oblíbená společnost s ručením omezeným (s. r. o., může být založena i jen jednou osobou, maximálně však 50, § 132 a násl. zák.o obch. korp.) 
• společnost akciová (a. s., může založit i jedna osoba (ale musí být právnická), maximální počet osob není omezen, § 243 a násl. zák.o obch. korp.).

Kromě kapitálových a osobních společností, které jsou českému právnímu řádu vlastní, můžeme rozlišovat ještě evropské obchodní společnosti: evropská akciová společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

Obchodní tajemství je konkurenčně ocenitelná skutečnost při provozu podniku, která je ostatním soutěžitelům neznámá a dle vůle podnikatele má neznámá zůstat.

Jedná se například o veškeré skutečnosti obchodní (př. seznamy zákazníků, dodavatelů, obch. zástupců, obch. plány, cenové kalkulace), výrobní (př. postupy, metody, vzorky, nepatentované vynálezy) či technické (př. výkresy, plány, výsledky pokusů) povahy, skutečnosti související s podnikem (existují v souvislosti s podnikem; jeho předmětem nemohou být skutečnosti, jejichž utajení vylučuje pr. předpis či jejichž ochrana by byla v rozporu s dobrými mravy) a další.

Předpoklady pro vznik živnostenského oprávnění jsou stanoveny tak, že je mohou splňovat jenom fyzické osoby – institut odpovědného zástupce, tedy fyzické osoby ustanovené podnikatelem, která:

• odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů, 
• musí splňovat jak všeobecné tak i zvláštní podmínky provozování živnosti podle druhu provozované živnosti,
• se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu,
• musí mít trvalé bydliště na území České republiky

Povinnost ustanovit odpovědného zástupce §11 ŽZ:

• podnikatel,  který  je  fyzickou  osobou  a  nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem,
• podnikatel, který je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území České republiky povolen pobyt,
• podnikatel,  který  je  právnickou  osobou  se  sídlem  v České  republice - do  funkce   odpovědného  zástupce  ustanoví  člena statutárního  orgánu  nebo   statutární  orgán,  který  splňuje podmínky  pro výkon  funkce odpovědného  zástupce podle  ŽZ.  Nelze-li  odpovědného  zástupce  ustanovit z uvedených   osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob,
• podnikatel,  který je  zahraniční právnickou  osobou – do funkce odpovědného  zástupce  ustanoví  vedoucího  organizační  složky umístěné na  území České republiky, který  splňuje podmínky pro výkon   funkce  odpovědného   zástupce  podle   tohoto  zákona; nesplňuje-li   vedoucí   organizační   složky   tyto  podmínky,   ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

Odpovědného zástupce však lze ustanovit i fakultativně (dobrovolně).

Opce je odkládací podmínka ve smlouvě o koupi cenných papírů (CP), dle které se může jedna strana až v průběhu opční lhůty vyjádřit, že na smlouvě trvá (tzv. vyhlášení opce) nebo naopak tuto vůli nevyjádřit a mlčky od smlouvy odstoupit.

Za zřízení práva opce (tj. projevem vůle způsobit vznik práv a povinností z uzavřené smlouvy) lze sjednat úplatu (opční prémii), která musí být zaplacena bez ohledu nato, zda byla opce vyhlášena či nikoliv. Právo opce je převoditelné, je-li převedeno, přechází s ním i práva i závazky ze smlouvy o koupi CP. K přechodům závazků není třeba souhlasu věřitele. Jsou-li opce sami předmětem obchodu, je k nim vydáván samostatný CP – v ČR zatím neupraveno. 

Obdobou opcí je v ČR opční list, který může být vydáván akciovou společností. Jde o cenný papír do něhož je vtěleno právo na uplatnění přednostního práva na úpis nových akcií, nebo na získání vyměnitelných či prioritních dluhopisů, popř. na upsání akcií, které jsou vydávány majitelům prioritních dluhopisů.

Soubor majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu, tzv. podílníci a to v poměru podle vlastněných podílových listů. 

Podílový fond není PO. Peněžní prostředky do podílového fondu shromažďuje investiční společnost. Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva. Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.

Otevřený podílový fond
Nemá omezen počet vydávaných podílových listů, s podílovým listem je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jejího vlastníka, nemusí mít jmenovitou hodnotu. V případě odkupu odkoupí investiční společnost podílový list za jeho aktuální hodnotu vyhlášenou ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkup.

Uzavřený podílový fond
Investiční společnost neodkupuje podílové listy, součástí názvu uzavřeného podílového fondu ( UPF) je firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje a označení uzavřený podílový fond. Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.

Podnikem se pro účely ObčZ rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit:

• složka hmotná (budovy, stroje, materiál a jiné věci)
• složka osobní (záleží především v úrovni podnikatele, řídících pracovníků a ve struktuře, kvalifikaci a zkušenostech zaměstnanců, jakož i jiných osob podílejících se na podnikání)
• složka nehmotná (tvořena právy a jinými majetkovými hodnotami)

Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Samostatnost 
o způsobu podnikání rozhoduje podnikatel sám, nepodléhá příkazům nikoho jiného, není v žádném vztahu podřízenosti, není osobně podřízen svým obchodním partnerům (v řadě podnikatelských  profesí  určitá závislost na pokynech zákazníka je evidentní); samostatnost však nezbavuje povinnosti dodržovat právní předpisy a převzaté závazky; výsledky své činnosti realizuje smluvní formou, tj. prodejem výrobků, poskytováním služeb atd. – je třeba odlišit podnikání od provádění práce na základě pracovněprávního vztahu, kdy pracovník vykonává práci v rámci organizace zaměstnavatele, podle jeho dispozic, obvykle i v jeho provozovně a prostřednictvím jeho výrobních a pracovních prostředků.

Soustavnost
Neznamená, že  by muselo jít o činnost nepřetržitou a  trvalou – může se např. jednat o činnost sezónní, činnost s určitými přestávkami nebo při určitých příležitostech – nesmí to být ale činnost ojedinělá, vykonávaná jenom výjimečně a nahodile – předpoklad soustavnosti vyjadřuje požadavek opakovanosti jednotlivých jednání.

Uskutečňování vlastním jménem 
Vylučuje např. činnost společníků jménem společnosti nebo činnost pracovníků jménem zaměstnavatele, zahrnuje i činnost na základě mandátní smlouvy (komerční právníci, advokáti) nebo smlouvy o obchodním  zastoupení  zmocňující k uzavírání  smluv  jménem zastoupeného, protože podnikatel uzavírá s mandantem nebo zastoupeným mandátní smlouvu nebo smlouvu  o obchodním zastoupení svým vlastním  jménem, jeho profesí je zastupovat – bylo by možno ovšem namítnout,  že i zaměstnanec uzavírá  pracovní smlouvu vlastním jménem, avšak rozdíl bývá spatřován i v tom, že obchodní zástupce nebo advokát apod. má větší míru nezávislosti při výkonu své profese – hranice je zřejmá, když si uvědomíme, že  mezi členy orgánů  společností a společnostmi, pro něž pracují, jsou uzavírány také mandátní smlouvy, avšak tato činnost není považována za podnikání a tyto osoby nejsou považovány za podnikatele.

Na vlastní  odpovědnost 
Za podnikatele neodpovídá nikdo jiný, za své závazky odpovídá on sám, dopustí-li se porušení právní povinnosti, nese on sám odpovědnost s takovým porušením spojenou; jinak je tomu, jestliže se dopustí protiprávního jednání  zaměstnanec, který plní úkoly svého zaměstnavatele, odpovědnost vůči třetí osobě vzniká jeho zaměstnavateli a zaměstnanec nanejvýš odpovídá tomuto zaměstnavateli, protiprávní jednání je tedy přičteno jeho zaměstnavateli  – podnikateli; jednání podnikatele  nelze přičíst jinému subjektu.

Za účelem zisku
Podnikatel se jí snaží získat majetkový prospěch, dosažení zisku je motivem podnikatelské činnosti; skutečnost, že v daném případě nebylo očekávání zisku uspokojeno, nemění nic na tom, že se jedná o podnikání, stejně jako je tomu při ztrátovém výdělku; zákon přiznává v některých případech postavení podnikatele i obchodním společnostem, které nebyly založeny za účelem podnikání; v praxi se vznáší  otázka, zda tento  prospěch musí mít  peněžitou povahu.

Podnikání je vymezeno tak, že se jedná o činnost prováděnou podnikatelem – musí se jednat o činnost vykonávanou osobou spadající pod výčet uvedený v § 420 a násl. Obč.Z.; tento výčet však je do jisté míry závislý i na tom, zda tyto osoby skutečně  podnikají, a z toho hlediska  je ustanovení § 420 ObčZ  kruhovou definicí: podnikatelem je ten kdo podniká, ale podnikání je  činnost vyvíjená podnikatelem

Podnikatel – dle definice obsažené v ust. § 420 ObčZ.je podnikatelem ten, kdo:

1. osoba,  která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku
2. podnikatelem je každá osoba zapsaná v OR – zapisují se tam obch. společnosti, družstva, další PO o kterých tak stanoví zákon a zahr. osoby.
3. osoba, která podniká na zákl. živn. oprávnění
4. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění
5. FO provozující zemědělskou výrobu podle zvl. předpisů

Podnikatelem není ten, kdo vykonává určitou profesi jako zaměstnanec nebo jako společník obch. společnosti – nevykonává ji samostatně. Pokud jde o zastoupení  jiného právního subjektu, naše pr. úprava neřeší problém, zda zástupce je podnikatelem. Na jedné straně definuje podnikání, na druhé straně chápe jako podnikatele i ty, kteří zastupují jiného (mandátní smlouva, smlouva o obch. zastoupení jsou upraveny jako závazkové vztahy mezi podnikateli).

Souhrnně: 

Podnikatelem je osoba, která oprávněně podniká, nebo je zapsána do OR. 

Nutno však konstatovat, že a.s. a s.r.o. mohou vznikat bez podnikatelského cíle. Zapisují se však do OR – jsou podnikateli podle právní formy.

Využijte službu založení s.r.o. nebo založení ready made společnosti.

Cenný papír, který nahrazuje akcii tehdy, když společnost zvyšovala základní kapitál upsáním nových akcií, upisovatel zcela splatil emisní kurs všech akcií, které upsal, ale zvýšení základního kapitálu ještě nebylo zapsáno do OR.

Jedná se o obchodní společnost, která byla již založena (zakladatelským dokumentem), ale ještě nedošlo k jejímu vzniku (zápisu do OR).

Kdo jedná jménem OS před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán (více osob pak solidárně) - pokud společníci (příp. orgán OS) toto jednání do 3 měsíců od vzniku OS schválí, pak z těchto jednání byla od počátku zavázána OS.

Závazky, které nesouvisí se vznikem OS, a závazky, z nichž nejsou zavázáni zakladatelé, nesmí OS převzít (vyjma případů, kdy jsou uzavřeny s odkládací podmínkou vzniku OS a schváleny společníky, příp. orgánem) > zakladatelé musí pořídit seznam těchto jednání a předložit je ke schválení společníkům (orgánu; a to do 3 měsíců).

Osoby, které převezmou jménem OS jiné závazky, jsou z tohoto jednání zavázány a odpovídají za vzniklou škodu.

Řídící orgán exekutivní a správní povahy (proto někdy též „správní rada“), jde o orgán, který rozhoduje o všech záležitostech vyjma těch, které jsou vyhrazeny valné hromadě (VH) či dozorčí radě (DR).

Představenstvo (PD) má tedy:

• obch. vedení - spravuje podnik po stránce hospodářské, výrobní a organizační
• jednatelskou působnost - činí jménem a.s. pr. úkony navenek (stanovy, VH či DR to mohou omezit, omezení však není účinné navenek), každý člen PD jedná jménem a.s. samostatně, neurčí-li stanovy jinak

PD řídí a.s. mezi zasedáními VH, je orgánem kolektivním (min. 3 členy, kteří se ze svého středu volí předsedu, neplatí u jednočlenné a.s.) a voleným (VH či DR, na voleb. období max. 5 let - posuzuje se u každého člena PD zvlášť, opakovatelnost možná), jeho členy lze odvolat (orgán, který je zvolil) a mohou i odstoupit (§ 435 a násl.  Zák. o korp.).

Společníci či příslušný orgán mohou rozhodnout (event. proti vůli menšinových společníků), že se obchodní společnost (OS) ruší a jmění převezme 1 společník (majoritní; i jen FO; u osobních OS jen, je-li jen 1 společník neomezeně ručící) se sídlem či bydlištěm v ČR (je-li jeho obch. podíl, akcie či z. list zastaven, lze tak rozhodnout jen, dostane-li věřitel dostatečné zajištění). 

Právní účinky nastávají ke dni zápisu převodu do OR. Jedná se o tzv. soukromé vyvlastnění.

Vychází ze skutečnosti, že obchodní rejstřík je přístupný každému bez ohledu na existenci nebo neexistenci jeho právního zájmu (§ 1 zák. o veř. rejst.).

Každý má právo do něj  nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy; na požádání vydá rejstříkový soud  úředně ověřený úplný  nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo potvrzení o  tom, že v OR určitý zápis není.

Do  soudního spisu ohledně společnosti (nikoliv do spisu, který je založen pro řízení o nějakém zápisu, tam lze nahlédnout jen s PM) nebo do OR lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu; místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu (§ 8 vyhl.č. 37/1992).

Zákon naprosto nezakládá právo soudu, aby jakýmkoli způsobem prováděl omezování přístupnosti sbírky listin - takový postup  soudu by byl nejen v rozporu se zákonem,  ale také v rozporu s ústavou, protože LZPS říká v čl.  2 odst.  2 jasně: "Státní moc lze uplatňovat jen  v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který  zákon stanoví." - činnost soudu spadá bezpochyby do rámce uplatňování státní moci a je plně podřízena zákonu.

Projevem principu formální veřejnosti je i povinnost rejstříkového soudu provedení zápisů zveřejňovat - rozsah a způsob zveřejnění oznámení o uložení listiny do sbírky listin upravuje prováděcí předpis - Nařízení vlády 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku; vydávání OV zabezpečuje MSp prostřednictvím nakladatelství.

Jedná se o princip veřejné důvěry (víry) = údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně účinné  navenek i v  případě, že  neodpovídají skutečnému stavu, jsou-li splněny podmínky uplatnění principu materiální publicity.

Pozitivní stránka principu publicity 

Zápisy jsou právně účinné vůči každému (tedy i vůči státním orgánům) ode dne zveřejnění zápisu, avšak současně osoba, která o těchto skutečnostech věděla již dříve, může je uplatnit již ode dne zápisu; důkazní břemeno ohledně nedostatku dobré víry třetích osob leží na zapsaném podnikateli.

zápisy deklaratorní - je možné tyto skutečnosti uplatňovat od okamžiku, kdy se o nich třetí osoba dozví;  nemohou však být namítány před zveřejněním, popř. uplynutím šestnáctého dne po zveřejnění (namítatelnost je speciální úpravou vzhledem k účinnosti zapsané skutečnosti - jestliže tedy určitá skutečnost je již účinná, protože její zápis byl zveřejněn, ale neuplynulo 16 dnů od zveřejnění zápisu a třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět, není možno je proti ní uplatnit)

zápis konstitutivní – nastávají právní účinky až okamžikem zveřejnění, před zveřejněním zápisu uvedené účinky ještě nemohou nastat, ale i zde platí věta o nenamítatelnosti do šestnáctého dne, prokáže-li třetí osoba, že o uvedených skutečnostech nemohla vědět. V ostatních případech nastává účinnost zveřejněním, jestliže  mezi  zapsanými   a  zveřejněnými  údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami je nesoulad, není možno namítat vůči  třetím osobám  zveřejněné znění;  třetí osoby  se však mohou dovolávat zveřejněného  znění, neprokáže-li zapsaná  osoba, že jim byly známy  údaje zapsané v obchodním  rejstříku nebo obsah listin tam uložených.

negativní stránka materiální publicity - není možno namítat proti třetím  osobám   jednajícím  v  důvěře  v   zápis,  že  neodpovídá skutečnosti - mezí  uplatnění  uvedeného  principu  je tedy důvěra třetí  osoby - jestliže  tato  osoba  věděla  nebo  o musela vědět o odlišnosti  zapsaného  údaje   od  skutečnosti, je  rozhodující skutečný stav  oproti stavu rejstříkovému – to budou především  ty případy, kdy třetí osoba bude  osobou, jíž se zápis týká, výslovně upozorněna  na odlišnost; důkazní  břemeno  ponese ten,  jehož se zápis týká, proto písemná forma upozornění bude v praxi nezbytná.

Zvláště široce vymezená a vůči třetím osobám co do účinků neomezitelná plná moc, která zakládá oprávnění prokuristy zastupovat podnikatele v urč. rozsahu - zmocnění ke všem pr. úkonům, k nimž dochází při provozu podniku:

• prokurista nesmí zcizovat a zatěžovat nemovitosti bez výslovného schválení valné hromady při udělení prokury
• prokuru může udělit jen podnikatel zapsaný do OR
• prokuristou může být jen FO

Druhy prokury:

• základní - bez oprávnění k zcizování a zatěžování nemovitostí a rozšířená - s oprávněním
• individuální - každý z prokuristů je oprávněn za podnikatele jednat a podepisovat se samostatně a  kolektivní (hromadná) - k jednání a podepisování je nutná součinnost min. 2 prokuristů

Prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. 

Provozovnu definuje §  17 odst. 1 ŽZ, i když ten ji vymezuje jenom pro provozování živnosti - výslovně prohlašuje za provozovnu také stánek, pojízdnou prodejnu a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Provozovna ve smyslu živnostenského zákona nezahrnuje provozovny, v nichž se uskutečňuje podnikání jiných podnikatelů než  živnostníků - tak např. ordinace lékařů nebo kanceláře advokátů, daňových poradců atd. nejsou živnostenskými provozovnami, budou však provozovnami ve smyslu § 7 ObchZ - veřejnoprávní povinnosti dané  ŽZ nejsou aplikovatelné na jiné než živnostenské provozovny.

Provozovna musí být označena obchodní firmou podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení.

Upraven u a.s. a s.r.o., kde je vytvářen obligatorně z čistého zisku z běžného účetního období po zdanění.

RF je v účetnictví společnosti jednou z položek strany pasiv a je jedním z vlastních zdrojů majetku společnosti. Rezervní fond lze použít jen pro krytí ztrát.

Nad rozsah obecného ustanovení použití rezervního fondu upraveného v § 316 zák. o korp.  jde úprava § 544 RF lze za určitých podmínek použít i ke zvýšení ZK. 

O ztrátu jde tehdy jestliže z účetní závěrky společnosti vyplývá, že její náklady jsou vyšší než její výnosy. Společnost nemá povinnost uhradit ztrátu s použitím rezervního fondu. Rezervní fond nemusí být tvořen peněžními prostředky uloženými u banky, či rychle zpeněžitelnými majetkovými hodnotami, nemusí být vytvářen již při založení společnosti.

Rezervní fond mohou vytvářet i osobní společnosti použití jeho prostředků pak není účelově vázáno.

Můžeme rozeznávat několik způsobů rozdělení obchodních společností (OS):

1. se založením nových OS - OS zaniká, její jmění přechází na nástupnické OS a její společníci se stávají společníky těchto nástupnických (A zrušena > vznik B a C); zúčastněnou je jen zanikající OS
2. rozdělení sloučením - OS zaniká a rozděluje se, přičemž tyto části přechází k již existujícím jiným OS (A zrušena a rozdělena na 2 a více částí > části se sloučí do již existujících OS B a C), zúčastněné jsou zanikající i nástupnické OS
3. kombinací - zanikající i nástupnická OS musí mít stejnou formu

Při rozdělení a.s. či s.r.o. si musí rozdělovaná OS nechat ocenit jmění znalcem ke dni zpracování konečné účet. závěrky (zde musí být odděleně oceněno i jmění, jež má přejít na jednotlivé nástupnické OS); pro jmenování, odměnu znalce a obsah posudku platí to samé jako u vkladů.

Adresa, která je jako sídlo zapsaná v OR nebo v jiné zákonné evidenci. Podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku apriori své skutečné místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku se rozumí adresa jejího umístění. Sídlo má základní význam z hlediska tzv. národnosti PO. Ta určuje právo aplikovatelné na tuto osobu, způsobilost k právům a vymezuje, kdo jí poskytne diplomatickou ochranu. Rozlišují se 4 kritéria – sídlo, stát založení, stát podnikání, národnost společníků (ředitelů).

Společnost, jejíž zákl. kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR.

Patří mezi nejčastěji zakládané OS vůbec (výhody - oddělení kapitálu od os. majetku a zároveň garance věřitelům formou zákl. kapitálu; ideální pro střední a malé podnikání).

Orgány společnosti jsou valná hromada a jednatel (popř. více jednatelů).

Tento institut umožňuje převzetí vkladů pro obchodní společnost (OS) ještě před jejím vznikem.

Správcem vkladů je:

• některý ze zakladatelů (uvedeno v zakladatelském dokumentu),
• či banka (jen peněžité vklady; na základě smlouvy z bankou)

Povinnosti správce:

• vyžadovat předání vkladů, které musí být splaceny před vznikem OS
• řádná správa
• vydat pro účel zápisu OS do OR písemné prohlášení o splacení vkladů společníky (pokud v prohlášení uvede vyšší částku, než která je splacena, ručí za závazky OS věřitelům až do výše tohoto rozdílu - po dobu 5 let od zápisu do OR)
• předat vklady (s plody a užitky) OS bez zbytečného odkladu (vyjma peněžitých vkladů na zvl. účtu u banky), nevznikne-li OS, musí vklady (s plody a užitky) bez zbytečného odkladu vrátit - za to ručí zakladatelé solidárně

Jedná se o změnu právní formy společnosti - z s.r.o. na a.s., z v.o.s. na s.r.o. a podobně. Společnost nezaniká ani nepřechází její jmění, jen dochází ke změně vnitřních právních poměrů a právního postavení jejích společníků. Účinky změny nastávají ke dni zápisu do OR.

Nejvyšší orgán a.s., orgán, jehož prostřednictvím uplatňuje akcionář svá práva (mimo nelze rozhodovat ani při jednomyslné shodě s urč. výjimkou §205).

Pojmovým znakem VH je její řádné svolání (musí být usnášení schopná, vyjadřuje spol. vůli akcionářů). VH dává pokyny a řídí představenstvo, DR, likvidátora i další orgány.

Svolává se min. 1x ročně ve lhůtě určené stanovami, max. však do 6 měsíců od skončení předešlého účet. období.

Základní úkoly (řádné VH, též výroční):

• rozhodnout o účet. roční závěrce, jak bude naloženo se ziskem či řešena ztráta
• hodnotí činnost orgánů, uděluje absolutorium (viz dále)
• projedná tzv. výroční zprávu o činnosti a.s. a stavu jejího majetku

Ostatní VH se označují za mimořádné (svolaná: akciovou minoritou, představenstvem - a.s. vykáže ztrátu 1/2 zákl. kapitálu nebo je v úpadku, DR - vyžadují to zájmy a.s.).

V jednočlenných a.s. se VH nekoná, působnost vykonává 1 akcionář.

Jde o nejvyšší orgán s.r.o., náleží mu zejm. přijímání rozhodnutí koncepční povahy a kontrola ostatních orgánů. Prostřednictvím VH společníci vykonávají své právo účastnit se na správě a řízení s.r.o. VH je orgán kolektivní povahy, přítomnost všech společníků se nevyžaduje.

Působnost VH:

• Rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti
• Udělování souhlasu ke zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti jinak než společníky poměrně podle jejich podílů
• Schvalování převodu nebo zastavení závodu nebo jeho části
• Schválení přeměny společnosti
• Schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát 
• Rozhodování o určení auditora 
• Rozhodování o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem 
• Rozhodování o naložení s vkladovým ážiem 
• Rozhodování o změně druhu kmenového listu 
• Rozhodování o přechodu uvolněného podílu 
• Udělování souhlasu s rozdělením podílu (§ 43 odst. 2 a 3 ZOK)
• Volba a odvolání jednatele, případně člena dozorčí rady, byla-li zřízena
• Jmenování členů výboru pro audit
• Schvalování smlouvy o výkonu funkce (§ 59 odst. 2 ZOK)
• Rozhodování o pozastavení výkonu funkce člena orgánu nebo prokuristy, který oznámi střet zájmů (§ 54 odst. 4 ZOK)
• Rozhodování o zákazu smlouvy podle ust. § 55 a 56 ZOK
• Schvalování smlouvy o vypořádání újmy vzniklé obchodní korporaci porušením péče řádného hospodáře
• Schvalování smlouvy o tichém společenství
• Schvalování finanční asistence
• Rozhodování o vyloučení společníka při nesplnění vkladové nebo příplatkové povinnosti
• Procedurální rozhodování v souvislosti se zasedáním valné hromady
• Schvalování udělení a odvolání prokury, neurčí-li společenská smlouva jinak
• Udělování souhlasu s převodem podílu osobě odlišné od společníka nebo se zastavením podílu ve prospěch této osoby, neurčí-li společenská smlouva jinak
• Rozhodování o způsobu výplaty podílu na zisku, neurčí-li společenská smlouva jinak

Sdružení nejméně 2 osob, založené výhradně za účelem podnikání jako právnická osoba (PO). PO, jejíž společníci ručí za její závazky solidárně. Společnost, kde min. 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí solidárně a neomezeně.
Statutárním orgánem jsou všichni společníci či jen pověřený společník.

• vývoj - vznik ze societas iuris civilis v římském právu, ve středověku funguje (Itálie) jako compagnia (societates terrae), v českých zemích ve středověku označována jako tovaryšstvo, právně upravena v ObchZ 1863, ale za PO prohlášena až při novele HospZ v roce 1990
• výhody - min. fin. nároky na založení, zákon nepředepisuje vnitřní organ. strukturu
• nevýhody - neomezené a solidární ručení

Souhrn hodnot vkládaných do obchodní společnosti za účelem nabytí či zvýšení účasti v této společnosti.
Předmětem vkladu může být hmotný i nehmotný statek, který je způsobilý být předmětem ObčPr vztahů, je převoditelný a je ocenitelný v penězích.

Vklad může být:

• peněžitý
• nepeněžitý - jen statek, který OS může hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání a jehož hodnota je hospodářsky zjistitelná

Vkladem může dále být:

• nemovitost (jen pokud tu OS bude mít sídlo, výrobnu, je realitní kanceláří etc.)
• podnik (část; smlouva o vkladu podniku)
• know-how
• CP (OS musí být banka, IS, IF, obchodníkem s CP apod.)
• pohledávka (analogicky: cesse; společník ručí za dobytnost do výše jejího ocenění) nebo zřízení práva užívání či požívání; nemohou to být závazky k provedení prací či poskytnutí služeb

Plnění (zpravidla v penězích), které náleží společníkovi, jehož účast na obchodní společnosti (OS) za jejího trvání zanikla, příp. jeho dědicům či jiným pr. nástupcům (vyloučeno u a.s.) - OS musí vyhotovit mezitímní, řádnou či mim. účet. závěrku ke dni zániku účasti společníka na OS - výše vypořádacího podílu se stanoví z vlastního kapitálu (pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obch. majetku na základě posudku znalce), podíl je splatný uplynutím 3 měsíců od schválení účet. závěrky (či doručení uvedeného posudku znalce společnosti) - pokud společníci či orgán závěrku bez vážného důvodu neschválí, je podíl splatný ve stejné lhůtě.

Soukromoprávní zákaz, jehož porušení je spojeno pouze s odpovědností upravenou zákonem o korp., ta bude uplatněna jenom z iniciativy samotné společnost, popř. jejích společníků, není však vyloučena odpovědnost trestní. 

Nástroj, který je společníkům poskytován k ochraně zájmů společnosti. Pro různé společnosti jsou různé zákazy konkurence - např. pro s.r.o. pouze pro jednatele, pro v.o.s. pro všechny společníky apod.

Zákaz konkurence v obchodním zákoníku omezuje podnikání a do jisté míry i závislou činnost společníků nebo členů  orgánů společnosti a umožňuje za jeho porušení uplatnit sankce.

Pokud  se společnost rozhodne sankci uplatnit, může volit mezi požadavkem, aby rušitel vydal prospěch z obchodu, o který se jedná, nebo převodem práv na společnost - v prvém případě tedy obchod bude uskutečněn podle výsledku protiprávního jednání (smlouvy uzavřené s porušením zákazu konkurence) a pouze výnos bude vydán společnosti; v druhém případě bude rušitel povinen převést práva vyplývající ze vzniklého vztahu na společnost - jenom v druhém případě tedy dojde ke změně vzniklého závazkového vztahu, ani v jednom případě není následkem porušení zákazu konkurence neplatnost právního jednání - společnost se proto nemůže dovolávat ani relativní neplatnosti takového úkonu, protože zákon v tomto případě upravuje zvláštní sankci, přestože jde o právní úkon, který  je učiněn v rozporu se zákonem,  nemá nedovolenost v tomto případě za následek neplatnost

Jestliže společnosti porušením zákazu konkurence vznikla škoda, může se domáhat její náhrady za podmínek §  5 Zák. o korp. bez ohledu na výše uvedenou speciální sankci, právo na náhradu škody nemusí být uplatněno - v tomto směru jde o  volné rozhodnutí společnosti,  zda se dovolá  svého nároku, avšak  z hlediska členů  řídících orgánů společnosti je nutno si uvědomit, že pokud na základě vlastního rozhodnutí právo neuplatní, mohou tím způsobit společnosti škodu, za niž ponesou právní odpovědnost, mohlo by se jednat také o naplnění skutkové podstaty trestného činu porušování povinnosti při správě cizích majetku podle § 255 TZ.

Jedná se o základní jmění společnosti, které musí být vyjádřeno v české měně a jehož výše se liší v závislosti na typu společnosti. Základní kapitál je tvořen vklady zakladatelů (peněžními, popř. penězi ocenitelnými) anebo v průběhu fungování společnosti dalšími vklady ze strany jejích vlastníků.

Základní kapitál se vytváří povinně za zákona v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným (minimální výše 1,- Kč) a ve společnosti akciové (minimální výše 2 miliony Kč bez veřejné nabídky akcií anebo minimálně 20 milionů Kč s veřejnou nabídkou akcií).

Akciovou společnost může založit i pouze 1 osoba, jde-li však o osobu právnickou - PO (soustředění akcií v rukou 1 FO však není důvodem pro zrušení a.s. či příčinou její neplatnosti)

4 kroky založení a.s.:

• uzavření zakladatelské smlouvy - ZS (či zakladatelské listiny - ZL - pouze 1 akcionář)
• vyhotovení stanov a.s.
• upsání a min. částečné splacení vkladů
• kolektivní rozhodnutí o založení a.s. a jejích stanovách

2 způsoby založení:

• jednorázový (simultánní) - bez veřejné nabídky akcií
• postupný (sukcesivní) - s veřejnou nabídkou akcií

Simultánní založení - založení a.s. bez veřej. nabídky akcií

Zakladatelé se v ZS zaváží splatit celý zákl. kapitál sami, nedochází k upisování akcií ani ustavující VH (místo ní rozhodují zakladatelé ve sboru). Zakladatelé musí uhradit celé emisní ážio (=rozdíl mezi nominální hodnotou akcie a její prodejní cenou), 30% nominále všech akcií (při splácení peněžitými vklady) a zcela splatit vklady nepeněžité před zápisem do OR. I zde je nutno vyhotovit not. zápis (taktéž použije-li simultánní způsob 1 zakladatel), základní kapitál tu činí min. 2 mil. Kč.

Sukcesivní způsob založení a.s. - založení a.s. na základě veřejné nabídky akcií

Používá se, pokud zakladatelé nemohou či nechtějí upsat celý zákl. kapitál sami, část zákl. kapitálu, která převyšuje součet hodnot jejich vkladů, je tedy opatřena upsáním akcií (veřej. nabídkou). Základní kapitál musí u tohoto způsobu činit min. 20 mil. (pokud a.s. se zákl. kapitálem nižším než 20 mil. zvyšuje svůj zákl. kapitál veřej. nabídkou, nutno jej zvýšit min. na tuto částku).

Fáze před konáním ustavující členské schůze - jednotlivec či tzv. přípravný výbor zveřejní úmysl založit družstvo; vypracuje se návrh stanov, určí se osoba, která přijímá přihlášky zájemců

Ustavující člen. schůze - Zájemci o založení družstva písemně pověří svolavatele (může jím být pouze fyzická osoba) vypracováním stanov. Stanovy musí mít formu veřejné listiny a musí obsahovat alespoň minimální obligatorní náležitosti (firmu, sídlo, předmět podnikání nebo činnosti, výši základního členského vkladu, způsob a lhůtu splacení, postup při svolávání členské schůze, počet členů orgánů, práva a povinnosti...). V opačném případě je soud shledá neplatnými i bez návrhu. O přijetí stanov rozhoduje ustavující schůze, a to vždy veřejně.

Osoby takto zúčastněné jsou zakladateli a rozhodnutí přijímají většinou hlasů přítomných.

Vznik - družstvo vzniká dnem zápisu do OR

Nařízení o SE taxativně vymezuje, jak lze evr. společnost založit. Nepřipouští se, aby byla založena na „zelené louce“. Založení je možné jen v rámci reorganizace vybraných existujících forem podnikání – navíc je třeba sledovat, které formy společností se na něm mohou účastnit a jaké další předpoklady musí být naplněny.

Jednotlivé způsoby:

• fúzí dvou či více a.s. nebo e.s., které jsou založeny podle práv čl. států EU a mají zapsané sídlo i hl. správu v EU, jestliže se alespoň 2 z nich řídí právem různých čl. států (založení e.s. fúzí).
•  jako holdingovou společnost nad dvěma či více stávajícími a.s. či e.s. anebo s.r.o., které byly založeny podle práva některého z čl. států a mají zapsané sídlo i hl. správu v EU, jestliže alespoň 2 z nich jsou založeny podle práva různých čl. států nebo mají nejméně 2 roky dceřinou společnost či organizační složku podniku na území jiného čl. státu, než je stát, jehož právem se řídí (holdingová e.s.).
•  jako dceřinou společnost alespoň 2 společností ve smyslu čl. 48 SES (včetně e.s.), které byly založeny podle práva některého z členských států EU a mají zapsané sídlo i hl. správu v EU, jestliže alespoň 2 z nich jsou založeny podle práva různých čl. států nebo mají nejméně 2 roky dceřinou společnost či organizační složku podniku na území jiného čl. státu, než je stát, jehož právem se řídí (dceřiná, též joint-venture e.s.)
• přeměnou a.s. založené podle práva některého z čl. států EU, leží-li její zapsané i skutečné sídlo na území EU, pokud má alespoň 2 roky dceřinou společnost na území jiného čl. státu.
• jako dceřinou společnost jiné e.s.

Omezení zakládá jen formální bariéru pro subjekty, které nesplňují předepsané podmínky. Podmínky lze obejít (např. založením formálních a.s. jen za účelem založení e.s.)

Čl. 2 nařízení o SCE upravuje taxativně způsoby, jakým lze SCE založit, přičemž i zde zákl. omezení spočívá v nutnosti tzv. nadnárodního prvku. SCE lze založit: 

• fúzí národních družstev podle práva čl. státu, jejichž zapsané sídlo a hlavní správa leží na území ES, pokud se alespoň 2 z nich řídí právem různých čl. států.
• transformací družstva které má zapsané sídlo a skutečné sídlo na území ES, jestliže má takové družstvo alespoň 2 roky dceřinou společnost, jež se řídí právem jiného čl. státu. Může vzniknout i tehdy, mělo-li národní družstvo alespoň 2 roky alespoň organizační složku podniku v jiném čl. státě (rozdíl od e.s.)

Nařízení o SCE dále připouští, aby SCE bylo založeno jako nový subjekt:

• nejméně 5 FO na území alespoň 2 různých čl. států
• nejméně 5 FO a společnosti ve smyslu čl. 48 SES a dalšími PO, založenými podle práva čl. státu, které mají bydliště na území nebo se řídí právem alespoň 2 čl. států 
• nejméně 2 společnostmi ve smyslu čl. 48 SES a dalšími PO založenými podle práva čl. státu, které se řídí právem alespoň 2 různých čl. států.

Sdružení se zakládá smlouvou o sdružení a vzniká a vzniká dnem zápisu do rejstříku. Smlouva musí obsahovat:

• název (firma), firma musí obsahovat označení evropské hospodářské zájmové sdružení nebo EHZS,
• sídlo – dle sídla se řídí, které právo bude podpůrně aplikovatelné, může být pouze ve členském státě EU, může jím být jen takové místo, kde se nachází hlavní správa sdružení nebo hlavní správa člena sdružení, který je právnickou osobou nebo jde-li o FO, kde tato osoba vykonává svou hlavní činnost, pokud zde sdružení také vyvíjí činnost,
• předmět činnosti sdružení,
• označení člena sdružení – členský stát může stanovit, že sdružení nesmí mít více než 20 členů (omezení se řídí právem sídla sdružení) a že některé skupiny subjektů nesmí členství nabýt, popř. jen za stanovených podmínek (omezení právem státu, jemuž podléhá dotčená osoba)
• doba trvání sdružení není-li ve smlouvě uvedeno jinak je založena na dobu neurčitou, nařízení o EHZS výslovně zakazuje, aby smlouva upravovala předem výši práv a závazků člena, pří zániku jeho členství.
• Formální požadavky – písemná forma, nevyžaduje se NZ ani úřední ověření podpisu. Členský stát nemůže klást žádné další požadavky.

Tento termín bývá v podnikatelské praxi používán promiscue s termínem založení společnosti. Ve skutečnosti je však termín založení firmy širší a zahrnuje nejen založení obchodních společností jako právnických osob, ale například i zápis osoby fyzické do obchodního rejstříku, který je i pro fyzickou osobu  v určitých případech povinný. Pojem firma se nerovná pojmu společnosti, nýbrž je názvem, pod kterým je osoba (ať už fyzická či právnická) zapsána do obchodního rejstříku.

Zakladatelé - FO i PO; min. 2, max. počet není, Komplementářem může být jen osoba, která splňuje obec. podmínky provozování živnosti a nejsou u ní dány překážky provozování živnosti dle zvl. předpisu (bez ohledu na předmět podnikání k.s.);

společenská smlouva (SS)
forma – písemná

Podstatné náležitosti:

• firma a sídlo k.s.
• určení společníků (firma či název a sídlo PO, jméno a bydliště FO)
• předmět podnikání (k.s. lze založit jen za účelem podnikání)
• určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté
• výše vkladu každého KD

Vznik k.s. - zápisem do OR (oddíl A); návrh na zápis podávají všichni společníci (úřed. ověřené podpisy); v návrhu musí být i údaje dle §48/1,2 zák o veř.rejst. doložené listinami; přílohou návrhu musí být SS.  

Proces, který označuje vzájemně propojené postupy vedoucí k založení obchodní společnosti. Touto společností bývají nejčastěji společnost s ručením omezeným či společnost akciová, ale i ostatní formy obchodních společností jsou v určitých případech zakládány. Založení společnosti v České republice je považováno za velmi časově i administrativně náročný postup, a proto také stále více klientů využívá k tomuto účelu specializovaných poradenských firem či advokátních kanceláří.

Způsoby zakládání

• systém volného zakládání - společnost je založena a jako PO vzniká současně s podpisem společenské smlouvy (SS)
• systém koncesní - platné založení podmíněno stát. povolením
• systém normativní (registrační) - k založení postačí uzavření SS, ale společnost jako PO vzniká až zápisem do veřejnoprávní evidence

Založení v ČR - právní jednání, jímž je vytvořen základní hmotněprávní předpoklad pro vznik společnosti jako právnické osoby

právním úkonem, jímž se OS zakládá, je

• společenská smlouva
• zakladatelská smlouva a stanovy (a.s.),
• zakladatelská listina (s.r.o., a.s., je-li 1 zakladatel; forma notářského zápisu)

Podstatné náležitosti všech těchto dokumentů musí být shodné, musí dojít k úřednímu ověření pravosti podpisů osob, jež OS zakládají (legalizace; SS s.r.o. a ZS a.s. musí mít formu notářského zápisu - NotŘ zavádí jako nový druh not. zápis o rozhodnutí orgánu PO, který zakládá odpovědnost notáře za soulad zapisovaných skutečností s pr. předpisy). Je možné, aby SS podepsal také zakladatelův zmocněnec, pokud je vybaven písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.

Vznik společnosti -  společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do OR (jeho počátkem; prvozápis společnosti).
Mezi založením a vznikem se jedná o tzv. předběžnou společnost.
Návrh na zápis musí být podán do 90 dní od založení, příp. od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění - po zmeškání lhůty již nelze podnikatele zapsat (jde o hmotněprávní podmínku vzniku společnosti)

Zakladatelé (společníci) - mohou založit fyzické i právnické osoby. Právní úprava připouští řetězení, tj. společnost s ručením omezeným, která má jediného společníka, může být jediným zakladatelem/ společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Dle současné úpravy může být fyzická osoba jediným společníkem neomezeného počtu společností s ručením omezeným.  

Založení s.r.o. lze sepsáním společenské smlouvy (nebo zakladatelské listiny v případě jediného společníka).
forma - not. zápis

podstatné náležitosti:

• název firmy (s povinným dodatkem) 
• adresa sídla společnosti
• určení společníků - firma či název a sídlo PO (vč. IČ a místa podnikání) nebo jména a bydliště FO (vč. R.Č.)
• určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených
• předmět podnikání či činnosti (s.r.o. lze založit i za nepodnikatelským účelem - fiktivní čili formální PL) - předmětem mohou být i aktivity, jež lze provozovat jen prostřednictvím osob zvláště oprávněných (takto nelze vykonávat př. advokacii; v rámci jiných oborů však ani výkon těchto činností formou s.r.o. nezbavuje tyto osoby osobní a neomezené odpovědnosti za řádný výkon odborné činnosti založené zvl. předpisy - jde pak o solidární závazek s.r.o. i jejich)

• výše zákl. kapitálu a výše vkladu každého společníka (vč. způsobu a lhůty splacení vkladu; u nepeněžitých vkladů nutno uvést jejich předmět a částku, kterou se započítávají na vklad společníka, a cenu dle posudku znalce)
• jména a bydliště prvních jednatelů s.r.o. a způsob, jakým jednají jménem s.r.o. (určení počtu jednatelů společnosti)
• jména a bydliště členů první dozorčí rady (zřizuje-li se)
• určení správce vkladu
• jiné údaje dle Zákonu o obchodních korporacích
• úředně ověřené podpisy všech zakladatelů

Vznik společnosti - zápis do OR - podmínky:

• podání návrhu
• zajištění průkazu podnikatelského oprávnění
• splnění vkladové povinnosti v zákonném rozsahu (před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé vkladové ážio a nejméně 30% peněžitého vkladu; zbytek vkladové povinnosti musí společník splnit ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nepeněžité vklady zcela splaceny; každý peněžitý min. 30%; splacení celého emisního ažia); je-li 1 zakladatel, pak v plném rozsahu (nepeněžité vklady vyžadují posudek 2 znalců)
• prokázání právního důvodu užívání místností, v nichž je sídlo s.r.o.
• návrh na zápis podepisují (úředně ověřené) všichni jednatelé (návrh se podává jménem s.r.o.); s návrhem jsou spojeny údaje o skutečnostech zapisovaných do OR dle §28 ObchZ., vč. listin zakládaných do sbírky listin (zejména společenskou smlouvu, doklad o splnění povinného rozsahu splacení vkladů, posudek znalce oceňující nepeněžité vklady). V OR se s.r.o. zapíše do oddílu C.

Zakladatelé (společníci) v.o.s. jsou FO i PO (s výjimkou zvl. zákonů, př. banky), osoba tuzemská i zahraniční, min. 2, maximální počet není stanoven, ale ovšem platí pro stejnou osobu dĺe zákona, že lze být neomezeně ručícím společníkem jen v 1 obchodní společnosti (netýká se však př. societas či tichého společenství).

FO musí splňovat obec. podmínky provozování živnosti dle zvl. zákona a nesmí u ní být dána překážka provozování živnosti (bez ohledu na předmět podnikání společnosti).

U PO-společníka vykonává P a P spojené s účastí ve v.o.s. její SO, příp. jím pověřený zástupce (musí však splňovat podmínky stanovené pro FO).

Společenská smlouva (SS) 
forma - písemná s úřed. ověřenými podpisy (SS může být uzavřena i zmocněncem vybaveným k tomu písemnou plnou mocí s úřed. ověřenými podpisem zmocnitele - ta se připojí ke SS)
podstatné náležitosti: 

• firma a sídlo - firma s obligatorním dodatkem (viz výše)
• určení společníků - firma či název a sídlo PO (IČO) nebo jméno a bydliště FO (RČ)
• předmět podnikání - v mezích § 2 živn.zák.
• podpisy

Vznik v.o.s.:

• uzavření SS
• před podáním návrhu na zápis do OR musí společníci opatřit oprávnění k výkonu pod. činnosti (zakladatelé musí prokázat živnost. úřadu založení v.o.s. a ustanovit pro výkon živnosti k tomu způsobilého odpovědného zástupce; společnosti vznikne živnost. oprávnění dnem, kdy sama vznikne), v.o.s. může být založena i za účelem spol. výkonu svobodných povolání = podnikání, jehož výkon svěřují spec. předpisy pouze FO (lze provádět jen pomocí osob k tomu oprávněných, §11 ŽZ)
• v.o.s. vzniká dnem, k němuž byla zapsána do OR - návrh na zápis podepisují (úřed. ověřené) všichni společníci a přikládá se k němu SS (+ listiny dosvědčující údaje zapisované do OR), není-li návrh podán do 90 dnů od založení v.o.s. či od doručení živnost. či jiného pod. oprávnění, nelze již na základě tohoto oprávnění podat návrh na zápis

Formy zrušení společnosti

1) bez likvidace

• jmění přechází na pr. nástupce (přeměny OS) 
• při podání návrhu na prohlášení konkursu, jestliže je:
• návrh zamítnut pro nedostatek majetku,
• zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení či
• zrušení konkursu, pokud majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu; za podmínky, že OS nemá žádný majetek (vyjma věcí vyloučených z podstaty); k výmazu z OR se tu nevyžaduje souhlas správce daně;

2) s likvidací - OS se zrušuje již okamžikem vstupu do likvidace.

Způsoby zrušení

Dobrovolné - dohodou všech společníků či rozhodnutím orgánu OS (disociační rozhodnutí) - tito mohou své rozhodnutí zrušit do doby, než se započalo s rozdělováním likvidačního zůstatku (dnem účinnosti takového rozhodnutí končí fce likvidátora; k tomuto dni musí OS sestavit mezitímní účet. závěrku)

Nucené - rozhodnutím soudu (na návrh st. orgánu či osoby s pr. zájmem; krajské soudy)

• nečinnost - v uplynulých 2 letech se nekonala VH anebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány OS, jimž skončilo (či jejich všem členům) funkční období před více než 1 rokem, anebo OS po více než 2 roky neprovozuje žádnou činnost
• ztráta oprávnění k podnikání
• zánik předpokladů vyžadovaných zákonem pro vznik anebo OS nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky
• porušování povinnosti vytvářet RF
• porušování povinnosti vykonávat podnikatelskou činnost pomocí FO zvlášť oprávněných
• porušení povinnosti prodat část podniku či se rozdělit uložené úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
• konkursem - viz zde výše (je-li zamítnut návrh na konkurs z jiného důvodu než pro nedostatek majetku, není OS zrušena; zbude-li po konkursu urč. majetek provede se likvidace)
• soud stanoví lhůtu k odstranění důvodu zrušení, jestliže je odstranění možné

Společnost zaniká ke dni výmazu z OR (podobnost s jejím vznikem - zápis v OR).

Živností se rozumí podnikání na základě živnostenského zákona, jde tedy o užší pojem než samotné podnikání obecně, jedná se jen o tu podnikatelskou činnost řídíce se živnostenským zákonem.

Podnikatelská činnost vyňatá z působnosti ŽZ upravená zvláštními předpisy, není živností.

Činnost nikde neupravená a nevyňatá z působnosti  ŽZ, i když jde o profesi neuvedenou v přílohách ŽZ, je živností a z tohoto hlediska je ŽZ subsidiární obecnou úpravou podmínek podnikání.

Činnosti, které nejsou živnostmi - taxativní výčet §3 odst.1,2,3

• podnikatelské činnosti vykonávané jenom fyzickými osobami (např. svobodná povolání)
• podnikatelské činnosti vykonávané zpravidla jen právnickými osobami (např. státní monopol, peněžnictví, pojišťovnictví, odvětví tzv. prvovýroby)
• pronájem nemovitostí, bytů a  nebytových prostor a provozování dalších činností podle zvláštního právního předpisu