Při jednání ve shodě tedy dochází k úmyslnému sladění, které nemusí být trvalé. Zákon tedy přesně nedefinuje jednání ve shodě, zakotvuje však vyvratitelné domněnky.
- osoby, které mají určitý vztah ke společnosti, tedy právnická osoba a její statutární orgán, osoby v jejich přímé řídící působnosti, člen dozorčího orgánu, likvidátor, konkursní, vyrovnací či nucený správce
- ovládající a ovládané osoby
- osoby ovládané stejnou osobou
- osoby tvořící koncern
- s.r.o. a její společníci, v.o.s. a její společníci, k.s. a komplementáři. U těchto společníků platí, že i oni navzájem jednají jako osoby ve shodě
- osoby blízké – tak jak je definuje ObčZák v ust. § 22
- investiční společnost a jí obhospodařovaný fond investičních či penzijní fond a stejně tak i na postup takto obhospodařovaných fond.
Důkazní břemeno, že osoby uvedené výše nejednají ve shodě nesou osoby, jimž svědčí právní domněnka.
Jednání ve shodě má podle Obchodního zákona mj. tyto právní důsledky:
- zakládá ovládnutí společnosti, mají-li osoby jednající ve shodě tolik hlasů, že mohou prosazovat rozhodující vliv na řízení a provozování podniku,
- vylučuje právo na náhradu škody způsobenou neuhrazením újmy, jež byla způsobena realizací pokynu ovládající osoby jestliže všichni společníci jednají ve shodě,
- vylučuje výkon hlasovacího práva na VH v případě stanoveném zákonem (v případě, že se rozhoduje, zda jemu nebo další osobě jednající ve shodě má být prominuta povinnost či zda on nebo osoba ve shodě má být odvolán z funkce orgánu nebo člena orgánu společnosti pro porušení povinností) ledaže všichni společníci jednají ve shodě,
- zakládá povinnost učinit nabídku převzetí při ovládnutí společnosti s registrovanými účastnickými cennými papíry krom zákonem uvedených výjimek
- zakládá oznamovací povinnost podílu na hlasovacích právech
