TEL.: +420 222 315 255

PO-PÁ: 9.00 - 17.00h

Neplatnost a zdánlivost manželství

Uzavření manželství je právním úkonem jako každý jiný. A proto naše právní úprava obsahuje soustavu podmínek, které brání vzniku či trvání manželství, u kterých není předpoklad, že bude v budoucnu plnit svůj účel. Zákon definuje, že hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. V případě, že některé tyto podmínky nejsou splněny, trpí manželství vadou.

Vady manželství můžeme rozdělit podle toho, zda je s jejich existenci spojen postih či nikoliv. Bylo-li manželství uzavřeno s vadou, která ve významnější míře ohrožuje fungování a účel manželství, může být takové manželství prohlášeno za neplatné či zdánlivé. U zdánlivého manželství je takové prohlášení deklaratorního charakteru, neboť manželství již od počátku neexistovalo. 

Riziko opomenutí těchto zákonných překážek je však minimální a se zdánlivým či neplatným manželstvím se lze setkat pouze výjimečně, zejména díky předoddavkovému řízení, jako i průběhu samotného řízení, či přítomnosti svědků, oddávajícího a veřejnosti, a v případě občanského sňatku i účasti matrikáře. 


Neplatnost manželství

Za neplatné manželství se považuje takové manželství, které vzniklo i přestože trpí právní vadou v podobě zákonné překážky manželství. Takové manželství je nahlíženo jako na platné do doby, než soud o jeho neplatnosti rozhodne rozsudkem, a to na návrh každého, kdo osvědčí právní zájem. Z toho vyplývá, že neplatnost nastává až následkem právní moci rozsudku. 

Soud prohlásí manželství za neplatné i bez návrhu v případech, kdy došlo k uzavření manželství, kdy tomu bránily nejzávažnější případy překážek manželství – bigamie a příbuzenství mezi snoubenci. Ex offoprohlásí soud manželství za neplatné, pokud manželství bránila překážka omezené svéprávnosti, nebo překážka v podobě již existujícího manželství, nebo jestliže bylo manželství uzavřeno osobou, která dříve vstoupila do registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, a tento vztah ještě trvá apod.

Manželství nelze prohlásit za neplatné, v případě že již zaniklo či došlo ke zhojení neboli konvalidaci vady vedoucí k jeho neplatnosti. Rovněž nelze prohlásit manželství za neplatné, pokud bylo uzavřeno bez povolení soudu nezletilým starším šestnácti let, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo osobou, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezená, a to za situace, kdy bylo v tomto svazku počato dítě, které se narodilo živé.

Pokud soud prohlásí manželství za neplatné, považuje se manželství z právního hlediska za neuzavřené, a to s účinky ke dni uzavření manželství. Následně po prohlášení manželství za neplatné je nutné vyřešit majetkové poměry muže a ženy a jejich práva a povinnosti vůči společným dětem. K narozenému dítěti se zde určí otcovství podle první domněnky popsané v § 776 občanského zákoníku. Na vypořádání vzájemných majetkových poměrů se mohou manželé i dohodnout. Aby strany mohly být vázaný dohodou, musí být dohoda nejdříve schválená soudem. Za okolností, že manželství bylo prohlášeno za neplatné proto, že byl projev vůle snoubence učiněn pod nátlakem nebo v důsledku omylu, soud musí vzít v potaz kdo jednal v dobré víře. 


Neplatnost manželství je spojováno s nedostatky, které můžeme rozdělit do několika kategorií: 


1.Vadné projevy vůle při sňatečném obřadu 

Nátlak

Dle zákonných požadavků vzniká manželství svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství. Vadné manželství vznikne porušením požadavků svobodné vůle snoubence následkem přímého užití násilí nebo i hrozbou násilí vůči snoubenci, jejímž cílem je přimět snoubence k souhlasnému projevu vůle při sňatečném obratu. 

Omyl v povaze sňatečného právního jednání

K omylu v povaze sňatečného právního jednání může dojít, i když v praxi poměrně ojediněle, například za situace, pokud se sňatečný obřad odehrává v jazyku, který alespoň jeden ze snoubenců neovládá a není schopen porozumět jeho povaze, nebo jestliže nebyl snoubenec plně seznámen s postupem náboženského obřadu církve či náboženské společnosti a mylně se domnívá, že dochází pouze k zasnoubení nebo jinému aktu, se kterým zákon nezpůsobuje následek v podobě uzavření manželství, anebo pokud je v úmyslu přimět snoubence k uzavření manželství lstivě zastřená skutečná povaha právního jednání. K omylu i když snoubenec nebo oba snoubenci neznají následky, které s sebou přináší manželství.

Omyl v totožnosti snoubence

Omylem v totožnosti snoubence se rozumí omyl v jeho právní identitě. Snoubenci hodlající uzavřít manželství předkládají orgánu veřejné moci doklady osvědčující jejich totožnost, přičemž takový omyl může nastat tím, že jeden ze snoubenců předloží zcizené nebo zfalšované veřejné listiny a vydávat se za někoho jiného - nestačí pouze omyl v osobních, rodinných či majetkových poměrech snoubence. 

Předložením zfalšované veřejné listiny hrozí snoubenci trestní postih za padělání či pozměnění veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku). 


2.Vady manželství týkající se osoby snoubence

Za neplatné prohlásí soud manželství, jež vzniklo na základě projevu vůle, který byl učiněn v omylu totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání. Omylem o totožnosti je myšlená neznalost jeho vlastní identity, za situacích, kdy se taková osoba vydává za jinou, předloží padělané dokumenty atd. 

Nedostatek věku

Uzavřít manželství může plně svéprávná osoba. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí, tj. dosažením 18 let věku. 

Jsou-li pro to důležité důvody, soud může ve výjimečných případech povolit nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil šestnácti let věku, uzavřít manželství. 

I přesto, že došlo k uzavření manželství i přes tuto zákonnou překážku, může dojít ke zhojení této vady a konvalidaci vadného manželství. Stane se tak, když nezletilý dosáhl potřebného věku osmnácti let, nebo pokud bylo během manželství počato dítě, které se narodilo živé. Manželství nelze prohlásit za neplatné, jestliže již takto vadné manželství zaniklo, ať již smrtí, rozvodem nebo prohlášením jednoho z manžela za mrtvého. 

S uzavřením manželství nabývá nezletilý plné svéprávnosti (§ 30 odst. 2 občanský zákoník), a to i v případě, že bylo uzavřeno manželství trpící vadami. Nezletilec neztrácí svéprávnost ani poté, co je manželství prohlášeno za neplatné. 

Omezená svéprávnost

Manželství trpí vadou, jestliže osoba hodlající vstoupit do manželství, nebyla následkem omezení svéprávnosti či duševní poruchy dostatečně způsobilé posoudit důsledky svého konání během sňatečného projevu vůle. 

Dle ustanovení § 673 občan. zákoníku nemůže manželství uzavřít osoba, jejíž svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezená pro právní jednání v statusové oblasti. V takovém případě může být řízení o neplatnosti manželství zahájeno i bez návrhu. Právní jednání osoby činěné za stavu duševní poruchy je neplatné, a soud může prohlásit manželství za neplatné na návrh některého z manželů. 

Rovněž i zde nemůže dojít k prohlášení manželství za neplatné, pokud již zaniklo, nebo došlo k počatí dítěte, které se narodilo živé. 

Jiný trvající statusový právní poměr

Manželství trpí vadou, v případě že jej uzavřela osoba, která již dříve uzavřela manželství, nebo vstoupila do registrovaného partnerství, nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, přičemž tento svazek nadále trvá. 

Pokud jiné manželství již existovalo před uzavřením manželství anebo došlo během manželství k uzavření dalšího, je to důvodem pro uvalení trestněprávních represí za trestný čin dvojího manželství podle § 194 zák. č. 40/20019 Sb., trestního zákoníku.

Vadu v podobě bigamie je možno zhojit zánikem předchozího manželství nebo jeho prohlášením za neplatné. K zániku trestní odpovědnosti však nedochází.


3. Závady ve vztahu snoubenců

Mezi zákonné překážky, které mohou způsobit neplatnost manželství zařazujeme překážky v podobě blízkého příbuzenského poměru vzniklého narozením či osvojením, nebo vztahy závislostí vzniklé poručenstvím, pěstounstvím či svěřením do péče. 

Příbuzenství

Současná právní úprava zakazuje uzavření manželství mezi sourozenci, předky a potomky bez ohledu na příbuzenský stupeň (§ 675 občanského zákoníku). Stejně se tak zakazuje uzavřít manželství osobám, jejichž příbuzenství vzniklo osvojením. 

Z výše uvedeného můžeme vyvodit, že překážka příbuzenského poměru vzniká pokrevním příbuzenstvím (narozením) anebo právním příbuzenstvím mezi snoubenci (osvojením). 

Na rozdíl od pokrevního příbuzenství je možné osvojení zrušit a jeho zánikem rovněž dojde k zániku příbuzenských vazeb mezi snoubenci se všemi právními následky, které z toho plynou (§ 841 odst. 1 o. z.). Z hlediska manželského práva neruší úplně existenci právního příbuzenského poměru založeného osvojením s původní rodinou osvojence, následkem čeho je, samozřejmě, manželství se svými pokrevními předky, potomky nebo sourozenci i zakázáno. Vada v podobě existence příbuzenského poměru může vzniknout i dodatečným určením otcovství, který by založil příbuzenský poměr mezi manžely, jelikož má určení otcovství zpětný účinek ke dni narození potomka. 

Soud prohlásí neplatnost manželství na návrh i bez něj, a to i v případě, že již zaniklo (§ 685 o. z.).

Poručenství, pěstounství, svěření do péče

Zákonnými překážkami k uzavření bezvadného manželství je i překážka příbuzenství, pěstounství a svěřenectví. 

Účelem zákonodárce bylo touto právní úpravou zajistit, aby osoby starší šestnácti a mladší osmnácti let, neuzavírali manželství z důvodu svého závislého postavení, jelikož se jedná o osoby, které jsou vnímaný jako slabší strany, kterým zákonodárce zajišťuje ochranu svobodného projevu jeho/ jej vůle. 

Tato překážka mezi osobami zaniká dosažením zletilostí, emancipaci, nebo rozhodnutím soudu. 


Zdánlivost manželství 

Hlavním rozdílem mezi zdánlivosti a neplatností manželství spočívá v tom, že zdánlivé manželství nevzniká a nevyvolává žádné právní následky – naše právo jeho existenci vůbec neuznává. Na zdánlivé manželství se proto hledí jakoby uzavřeno nikdy ani nebylo, a tudíž nevyvolává majetkové, osobní, ani statusové právní důsledky – uzavření zdánlivého manželství je nulitním právním jednáním.

Dle zákona manželství nevznikne, pokud u alespoň jedné z osob mající v úmyslu uzavřít manželství nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství nebo ve sňatečném obřadu nebo v souvislosti s ním splněny takové náležitostí, na jejichž splnění je k tomu, aby manželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat.

Ze zákonné definice tudíž vyplývá, že o zdánlivé manželství se bude jednat, pokud budou existovat vady natolik závažné a neprominutelné, že nejsou splněny všechny náležitostí potřebné k řádnému vzniku manželství. 

Mezi takové vady radíme zejména významné nedostatky spočívající v projevů vůle snoubenců, sňatečného obřadu, nebo i náležitostí osob, tj. nedostatečný věk některé z osob hodlající vstoupit do manželství, nebo osoby hodlající vstoupit do manželství by nebyly stejného pohlaví, anebo jestliže mělo být manželství uzavřeno mezi více než dvěma osobami současně. 

Manželství nevznikne ani když by souhlas snoubence s uzavřením manželství nebyl úplný a svobodný, nebo pokud nebylo jeho jednání dostatečně zřejmé. Projev vůle musí být vedeny opravdovým sňatečným záměrem. Manželství tak bude zdánlivé, jestli bylo učiněno vtipem či ve hrě.  

Příčinou vedoucí ke zdánlivosti je i závažná duševní porucha jednoho ze snoubenců, pro kterou nebyl snoubenec schopen vlastního úsudků. 

Mezi závady ve sňatečném obřadu patří i závady u církevní formy sňatku. Zákon vylučuje uzavření manželství, v případě že sňatek byl uzavřen jinde než před orgánem zákonem oprávněné církve či náboženského společenství. Zákaz uzavření manželství plyne i když by chybělo osvědčení matričního úřadu o způsobilosti snoubenců uzavřít manželství, nebo od data jeho vydání uplynulo více než šest měsíců. 

Soud jeho zdánlivost prohlásí i bez návrhu, jakmile se o ní dozví. Jelikož zdánlivé manželství nikdy nevzniklo, je rozhodnutí soudu v této věci deklaratorního charakteru s účinky ex tunc.

Jakmile soud stanoví neplatnost manželství, musí rozhodnout o otcovství ke společným dětem a stanovit vzájemná práva a povinnosti rodičů k nim. Při určování otcovství se neuplatní první domněnka otcovství, která říká, že otcem dítěte je manžel matky. V případě, že otcovství k dítěti již bylo určeno na základě první domněnky na základě které došlo k zápisu do matriky, soud tomuto zápisu odejme právní účinky a zároveň rozhodne znovu o určení otcovství.

Také musí dojít k majetkovému vypořádání muže a ženy. Řízení o úpravě majetkových práv probíhá však zásadně na návrh, přičemž musíme připomenout, že nedochází k vypořádání společného jmění manželů vzhledem k tomu, že nikdy nevzniklo z důvodu faktické neexistence manželství. Nelze-li postupovat odlišně, soud aplikuje ustanovení týkající se bezdůvodného obohacení: Při určování vlastnictví a majetkových nároků bude soud při svém rozhodování brát ohled na toho z „manželů,“ který jednal v dobré víře, a téže přihlédne na práva a oprávněné zájmy společných dětí a třetích osob. 

 



 

 

 

 



ARSYLINE 2016
Varování

Zavřít