TEL.: +420 222 315 255

PO-PÁ: 9.00 - 17.00h

Procesní otázky v řízení o rozvodu manželství

Řízení o rozvod manželství je kategorizováno jako zvláštní řízení, které obsahuje jak prvky sporného, tak i nesporného řízení. Právní úprava řízení o rozvodu manželství vychází ze zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), který upravuje komplexně zvláštní řízení soudní – sporné, jako i čistě nesporné povahy. Předmětný zákon obsahuje řadu procesních výjimek, oproti jiným sporným řízením, v nichž se postupuje dle občanského soudního řádu (jako například procesní podmínky obsaženy v § 383 a násl. z. ř. s.). 

Rozvodové řízení se charakterizuje jako tzv. iudicia duplex, tedy druh řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného, tj. navrhovateli a druhému účastníkovi svědčí aktivní věcná legitimace.

Účastníci jsou manželé, nikoli žalobce a žalovaný nebo navrhovatel a odpůrce (podle § 385 z. ř. s.). 

Zahájení rozvodového řízení je zpoplatněno soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč.

Návrh na rozvod se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, tedy místo, kde oba manžele naposledy společně žili s úmyslem bydlet tam trvale. Předpokladem je, že v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů pořád bydlí. V případě, že ani jeden z manželů již nebydlí v daném obvodu, návrh se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má bydliště manžel nebo manželka, který nepodal návrh na zahájení řízení. Pokud ani táto varianta není možná, návrh se podává u okresního soudu, v jehož obvodu má bydliště manžel, který chce podat návrh na zahájení řízení. 


Návrh na rozvod musí obsahovat:

  • název a adresu soudu, kterému se návrh zasílá,
  • informaci o tom, kdo návrh podává,
  • jména, příjmení a bydliště manželů, popřípadě informace o jejich zástupcích,
  • musí z něj být patrno čeho se týká a co sleduje; musí být zřejmé, že se jedná onávrh na rozvod manželství,
  • přirazené důkazy k jednotlivým skutkovým tvrzením, 
  • přiložený oddací list,
  • údaje, kdy a kde uzavřeli manžele manželství, 
  • jména, rodná čísla a datum narození společných nezletilých dětí,
  • popis skutečností, které vedou manželé k rozvodu,
  • datum,
  • podpis manžele / manželů, pokud se na rozvodu dohodli.

Soud řízení zastaví, pokud některý z manželů vezme za řízení svůj návrh zpět. Soud je však povinen reflektovat ve svém rozhodování o zastavení řízení i případný nesouhlas druhého z manželů. Pokud z vážných důvodů druhý z manželů se zpětvzetím nesouhlasí, soud vysloví, že zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné (§ 387 odst. 1 z. ř. s.). Vážný důvod může být i skutečnost, kdy by ten z manželů, který nepodal návrh na zahájení řízení, se chce rovněž rozvést a v případě, kdy by řízení bylo zastaveno, by byl nucen podat nový návrh. Další vážný důvod může představovat i domácí násilí ze strany manžela, který podal návrh na zahájení řízení. 

Pokud manžele podali společný návrh a jeden z manželů vezme svůj návrh zpět, má to za následek účinky, jako by se manžel, který se k návrhu připojil, své připojení odvolal (§ 387 odst. 2 z. ř. s.). Návrh na zahájení řízení i nadále zůstane v řízení zachován. 

Možnost přípravného konání je v rámci přípravného řízení zapovězeno (§ 17 z. ř. s.). K projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Při jednání se má soud snažit manžele vést k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření. 

Pokud se navrhovatel nebo oba navrhovatelé nedostaví k jednání bez řádné a včasné omluvy, soud řízení zastaví (§ 391 odst. 1 z. ř. s.). Toto neplatí, pokud druhý z manželů, který se k jednání dostavil, výslovně prohlásí, že trvá na projednání věci (§ 391 z. ř. s.).

ARSYLINE 2016
Varování

Zavřít