TEL.: +420 222 315 255

PO-PÁ: 9.00 - 17.00h

Slovník pojmů

Vyberte počáteční písmeno hledaného slovního spojení:

Poukázka na akcie

Cenný papír, který nahrazuje akcii tehdy, když společnost zvyšovala základní kapitál upsáním nových akcií, upisovatel zcela splatil emisní kurs všech akcií, které upsal, ale zvýšení základního kapitálu ještě nebylo zapsáno do OR.

Princip formální publicity

Vychází ze skutečnosti, že obchodní rejstřík je přístupný každému bez ohledu na existenci nebo neexistenci jeho právního zájmu (§ 1 zák. o veř. rejst.).

Každý má právo do něj  nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy; na požádání vydá rejstříkový soud  úředně ověřený úplný  nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo potvrzení o  tom, že v OR určitý zápis není.

Do  soudního spisu ohledně společnosti (nikoliv do spisu, který je založen pro řízení o nějakém zápisu, tam lze nahlédnout jen s PM) nebo do OR lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu; místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu (§ 8 vyhl.č. 37/1992).

Zákon naprosto nezakládá právo soudu, aby jakýmkoli způsobem prováděl omezování přístupnosti sbírky listin - takový postup  soudu by byl nejen v rozporu se zákonem,  ale také v rozporu s ústavou, protože LZPS říká v čl.  2 odst.  2 jasně: "Státní moc lze uplatňovat jen  v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který  zákon stanoví." - činnost soudu spadá bezpochyby do rámce uplatňování státní moci a je plně podřízena zákonu.

Projevem principu formální veřejnosti je i povinnost rejstříkového soudu provedení zápisů zveřejňovat - rozsah a způsob zveřejnění oznámení o uložení listiny do sbírky listin upravuje prováděcí předpis - Nařízení vlády 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku; vydávání OV zabezpečuje MSp prostřednictvím nakladatelství.

Číst dále

Princip materiální publicity

Jedná se o princip veřejné důvěry (víry) = údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně účinné  navenek i v  případě, že  neodpovídají skutečnému stavu, jsou-li splněny podmínky uplatnění principu materiální publicity.

Pozitivní stránka principu publicity 

Zápisy jsou právně účinné vůči každému (tedy i vůči státním orgánům) ode dne zveřejnění zápisu, avšak současně osoba, která o těchto skutečnostech věděla již dříve, může je uplatnit již ode dne zápisu; důkazní břemeno ohledně nedostatku dobré víry třetích osob leží na zapsaném podnikateli.

zápisy deklaratorní - je možné tyto skutečnosti uplatňovat od okamžiku, kdy se o nich třetí osoba dozví;  nemohou však být namítány před zveřejněním, popř. uplynutím šestnáctého dne po zveřejnění (namítatelnost je speciální úpravou vzhledem k účinnosti zapsané skutečnosti - jestliže tedy určitá skutečnost je již účinná, protože její zápis byl zveřejněn, ale neuplynulo 16 dnů od zveřejnění zápisu a třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět, není možno je proti ní uplatnit)

zápis konstitutivní nastávají právní účinky až okamžikem zveřejnění, před zveřejněním zápisu uvedené účinky ještě nemohou nastat, ale i zde platí věta o nenamítatelnosti do šestnáctého dne, prokáže-li třetí osoba, že o uvedených skutečnostech nemohla vědět. V ostatních případech nastává účinnost zveřejněním, jestliže  mezi  zapsanými   a  zveřejněnými  údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami je nesoulad, není možno namítat vůči  třetím osobám  zveřejněné znění;  třetí osoby  se však mohou dovolávat zveřejněného  znění, neprokáže-li zapsaná  osoba, že jim byly známy  údaje zapsané v obchodním  rejstříku nebo obsah listin tam uložených.

negativní stránka materiální publicity - není možno namítat proti třetím  osobám   jednajícím  v  důvěře  v   zápis,  že  neodpovídá skutečnosti - mezí  uplatnění  uvedeného  principu  je tedy důvěra třetí  osoby - jestliže  tato  osoba  věděla  nebo  o musela vědět o odlišnosti  zapsaného  údaje   od  skutečnosti, je  rozhodující skutečný stav  oproti stavu rejstříkovému – to budou především  ty případy, kdy třetí osoba bude  osobou, jíž se zápis týká, výslovně upozorněna  na odlišnost; důkazní  břemeno  ponese ten,  jehož se zápis týká, proto písemná forma upozornění bude v praxi nezbytná.

Číst dále

Prokura

Zvláště široce vymezená a vůči třetím osobám co do účinků neomezitelná plná moc, která zakládá oprávnění prokuristy zastupovat podnikatele v urč. rozsahu - zmocnění ke všem pr. úkonům, k nimž dochází při provozu podniku:

  • prokurista nesmí zcizovat a zatěžovat nemovitosti bez výslovného schválení valné hromady při udělení prokury
  • prokuru může udělit jen podnikatel zapsaný do OR
  • prokuristou může být jen FO

Druhy prokury:

  • základní - bez oprávnění k zcizování a zatěžování nemovitostí a rozšířená - s oprávněním
  • individuální - každý z prokuristů je oprávněn za podnikatele jednat a podepisovat se samostatně a  kolektivní (hromadná) - k jednání a podepisování je nutná součinnost min. 2 prokuristů
Číst dále

Provozovna

Prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost


Provozovnu definuje §  17 odst. 1 ŽZ, i když ten ji vymezuje jenom pro provozování živnosti - výslovně prohlašuje za provozovnu také stánek, pojízdnou prodejnu a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Provozovna ve smyslu živnostenského zákona nezahrnuje provozovny, v nichž se uskutečňuje podnikání jiných podnikatelů než  živnostníků - tak např. ordinace lékařů nebo kanceláře advokátů, daňových poradců atd. nejsou živnostenskými provozovnami, budou však provozovnami ve smyslu § 7 ObchZ - veřejnoprávní povinnosti dané  ŽZ nejsou aplikovatelné na jiné než živnostenské provozovny.

Provozovna musí být označena obchodní firmou podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení.

Číst dále

Předběžná společnost

Jedná se o obchodní společnost, která byla již založena (zakladatelským dokumentem), ale ještě nedošlo k jejímu vzniku (zápisu do OR).

Kdo jedná jménem OS před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán (více osob pak solidárně) - pokud společníci (příp. orgán OS) toto jednání do 3 měsíců od vzniku OS schválí, pak z těchto jednání byla od počátku zavázána OS.

Závazky, které nesouvisí se vznikem OS, a závazky, z nichž nejsou zavázáni zakladatelé, nesmí OS převzít (vyjma případů, kdy jsou uzavřeny s odkládací podmínkou vzniku OS a schváleny společníky, příp. orgánem) > zakladatelé musí pořídit seznam těchto jednání a předložit je ke schválení společníkům (orgánu; a to do 3 měsíců).

Osoby, které převezmou jménem OS jiné závazky, jsou z tohoto jednání zavázány a odpovídají za vzniklou škodu.

Představenstvo a.s.

Řídící orgán exekutivní a správní povahy (proto někdy též „správní rada“), jde o orgán, který rozhoduje o všech záležitostech vyjma těch, které jsou vyhrazeny valné hromadě (VH) či dozorčí radě (DR).

Představenstvo (PD) má tedy:

  • obch. vedení - spravuje podnik po stránce hospodářské, výrobní a organizační
  • jednatelskou působnost - činí jménem a.s. pr. úkony navenek (stanovy, VH či DR to mohou omezit, omezení však není účinné navenek), každý člen PD jedná jménem a.s. samostatně, neurčí-li stanovy jinak

PD řídí a.s. mezi zasedáními VH, je orgánem kolektivním (min. 3 členy, kteří se ze svého středu volí předsedu, neplatí u jednočlenné a.s.) a voleným (VH či DR, na voleb. období max. 5 let - posuzuje se u každého člena PD zvlášť, opakovatelnost možná), jeho členy lze odvolat (orgán, který je zvolil) a mohou i odstoupit (§ 435 a násl.  Zák. o korp.).

Číst dále

Převod jmění společnosti na společníka

Společníci či příslušný orgán mohou rozhodnout (event. proti vůli menšinových společníků), že se obchodní společnost (OS) ruší a jmění převezme 1 společník (majoritní; i jen FO; u osobních OS jen, je-li jen 1 společník neomezeně ručící) se sídlem či bydlištěm v ČR (je-li jeho obch. podíl, akcie či z. list zastaven, lze tak rozhodnout jen, dostane-li věřitel dostatečné zajištění). 

Právní účinky nastávají ke dni zápisu převodu do OR. Jedná se o tzv. soukromé vyvlastnění.

Rezervní fond společnosti

Upraven u a.s. a s.r.o., kde je vytvářen obligatorně z čistého zisku z běžného účetního období po zdanění.

RF je v účetnictví společnosti jednou z položek strany pasiv a je jedním z vlastních zdrojů majetku společnosti. Rezervní fond lze použít jen pro krytí ztrát.

Nad rozsah obecného ustanovení použití rezervního fondu upraveného v § 316 zák. o korp.  jde úprava § 544 RF lze za určitých podmínek použít i ke zvýšení ZK. 

O ztrátu jde tehdy jestliže z účetní závěrky společnosti vyplývá, že její náklady jsou vyšší než její výnosy. Společnost nemá povinnost uhradit ztrátu s použitím rezervního fondu. Rezervní fond nemusí být tvořen peněžními prostředky uloženými u banky, či rychle zpeněžitelnými majetkovými hodnotami, nemusí být vytvářen již při založení společnosti.

Rezervní fond mohou vytvářet i osobní společnosti použití jeho prostředků pak není účelově vázáno.

Rozdělení obchodní společnosti

Můžeme rozeznávat několik způsobů rozdělení obchodních společností (OS):

  1. se založením nových OS - OS zaniká, její jmění přechází na nástupnické OS a její společníci se stávají společníky těchto nástupnických (A zrušena > vznik B a C); zúčastněnou je jen zanikající OS
  2. rozdělení sloučením - OS zaniká a rozděluje se, přičemž tyto části přechází k již existujícím jiným OS (A zrušena a rozdělena na 2 a více částí > části se sloučí do již existujících OS B a C), zúčastněné jsou zanikající i nástupnické OS
  3. kombinací - zanikající i nástupnická OS musí mít stejnou formu

Při rozdělení a.s. či s.r.o. si musí rozdělovaná OS nechat ocenit jmění znalcem ke dni zpracování konečné účet. závěrky (zde musí být odděleně oceněno i jmění, jež má přejít na jednotlivé nástupnické OS); pro jmenování, odměnu znalce a obsah posudku platí to samé jako u vkladů.

Načíst další
ARSYLINE 2016
Varování

Zavřít