TEL.: +420 222 315 255

PO-PÁ: 9.00 - 17.00h

Slovník pojmů

Vyberte počáteční písmeno hledaného slovního spojení:

Podílový fond

Soubor majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu, tzv. podílníci a to v poměru podle vlastněných podílových listů. 

Podílový fond není PO. Peněžní prostředky do podílového fondu shromažďuje investiční společnost. Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva. Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.

Otevřený podílový fond
Nemá omezen počet vydávaných podílových listů, s podílovým listem je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jejího vlastníka, nemusí mít jmenovitou hodnotu. V případě odkupu odkoupí investiční společnost podílový list za jeho aktuální hodnotu vyhlášenou ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkup.

Uzavřený podílový fond
Investiční společnost neodkupuje podílové listy, součástí názvu uzavřeného podílového fondu ( UPF) je firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje a označení uzavřený podílový fond. Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.

Číst dále

Podnik

Podnikem se pro účely ObchZ rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit:

  • složka hmotná (budovy, stroje, materiál a jiné věci)
  • složka osobní (záleží především v úrovni podnikatele, řídících pracovníků a ve struktuře, kvalifikaci a zkušenostech zaměstnanců, jakož i jiných osob podílejících se na podnikání)
  • složka nehmotná (tvořena právy a jinými majetkovými hodnotami)

Podnikání

Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Samostatnost 
o způsobu podnikání rozhoduje podnikatel sám, nepodléhá příkazům nikoho jiného, není v žádném vztahu podřízenosti, není osobně podřízen svým obchodním partnerům (v řadě podnikatelských  profesí  určitá závislost na pokynech zákazníka je evidentní); samostatnost však nezbavuje povinnosti dodržovat právní předpisy a převzaté závazky; výsledky své činnosti realizuje smluvní formou, tj. prodejem výrobků, poskytováním služeb atd.  je třeba odlišit podnikání od provádění práce na základě pracovněprávního vztahu, kdy pracovník vykonává práci v rámci organizace zaměstnavatele, podle jeho dispozic, obvykle i v jeho provozovně a prostřednictvím jeho výrobních a pracovních prostředků.

Soustavnost
Neznamená, že  by muselo jít o činnost nepřetržitou a  trvalou  může se např. jednat o činnost sezónní, činnost s určitými přestávkami nebo při určitých příležitostech  nesmí to být ale činnost ojedinělá, vykonávaná jenom výjimečně a nahodile  předpoklad soustavnosti vyjadřuje požadavek opakovanosti jednotlivých jednání.

Uskutečňování vlastním jménem 
Vylučuje např. činnost společníků jménem společnosti nebo činnost pracovníků jménem zaměstnavatele, zahrnuje i činnost na základě mandátní smlouvy (komerční právníci, advokáti) nebo smlouvy o obchodním  zastoupení  zmocňující k uzavírání  smluv  jménem zastoupeného, protože podnikatel uzavírá s mandantem nebo zastoupeným mandátní smlouvu nebo smlouvu  o obchodním zastoupení svým vlastním  jménem, jeho profesí je zastupovat  bylo by možno ovšem namítnout,  že i zaměstnanec uzavírá  pracovní smlouvu vlastním jménem, avšak rozdíl bývá spatřován i v tom, že obchodní zástupce nebo advokát apod. má větší míru nezávislosti při výkonu své profese  hranice je zřejmá, když si uvědomíme, že  mezi členy orgánů  společností a společnostmi, pro něž pracují, jsou uzavírány také mandátní smlouvy, avšak tato činnost není považována za podnikání a tyto osoby nejsou považovány za podnikatele.

Na vlastní  odpovědnost 
Za podnikatele neodpovídá nikdo jiný, za své závazky odpovídá on sám, dopustí-li se porušení právní povinnosti, nese on sám odpovědnost s takovým porušením spojenou; jinak je tomu, jestliže se dopustí protiprávního jednání  zaměstnanec, který plní úkoly svého zaměstnavatele, odpovědnost vůči třetí osobě vzniká jeho zaměstnavateli a zaměstnanec nanejvýš odpovídá tomuto zaměstnavateli, protiprávní jednání je tedy přičteno jeho zaměstnavateli   podnikateli; jednání podnikatele  nelze přičíst jinému subjektu.

Za účelem zisku
Podnikatel se jí snaží získat majetkový prospěch, dosažení zisku je motivem podnikatelské činnosti; skutečnost, že v daném případě nebylo očekávání zisku uspokojeno, nemění nic na tom, že se jedná o podnikání, stejně jako je tomu při ztrátovém výdělku; zákon přiznává v některých případech postavení podnikatele i obchodním společnostem, které nabyly založeny za účelem podnikání; v praxi se vznáší  otázka, zda tento  prospěch musí mít  peněžitou povahu.

Podnikání je vymezeno tak, že se jedná o činnost prováděnou podnikatelem  musí se jednat o činnost vykonávanou osobou spadající pod výčet uvedený v § 2 odst. 2.; tento výčet však je do jisté míry závislý i na tom, zda tyto osoby skutečně  podnikají, a z toho hlediska  je ustanovení § 2 ObchZ  kruhovou definicí: podnikatelem je ten kdo podniká, ale podnikání je  činnost vyvíjená podnikatelem

Číst dále

Podnikatel

Podnikatel – dle definice obsažené v ust. § 2 ObchZ. Nejprve je vymezeno podnikání jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 2. odstavec obsahuje další kritérium, podávající výčet 4 skupin podnikatelů:

  1. podnikatelem je každá osoba zapsaná v OR – zapisují se tam obch. společnosti, družstva, další PO o kterých tak stanoví zákon a zahr. osoby. Podle ust. § 3 odst. 2 může být FO zapsána do OR na vlastní žádost
  2. osoba, která podniká na zákl. živn. oprávnění
  3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění
  4. FO provozující zemědělskou výrobu podle zvl. předpisů

Podnikatelem není ten, kdo vykonává určitou profesi jako zaměstnanec nebo jako společník obch. společnosti – nevykonává ji samostatně. Pokud jde o zastoupení  jiného právního subjektu, naše pr. úprava neřeší problém, zda zástupce je podnikatelem. Na jedné straně definuje podnikání, na druhé straně chápe jako podnikatele i ty, kteří zastupují jiného (mandátní smlouva, smlouva o obch. zastoupení jsou upraveny jako závazkové vztahy mezi podnikateli).

Souhrnně: 

Podnikatelem je osoba, která oprávněně podniká, nebo je zapsána do OR. 

Nutno však konstatovat, že a.s. a s.r.o. mohou vznikat bez podnikatelského cíle. Zapisují se však do OR – jsou podnikateli podle právní formy.

Využijte službu založení s.r.o. nebo založení ready made společnosti.


Číst dále

Poukázka na akcie

Cenný papír, který nahrazuje akcii tehdy, když společnost zvyšovala základní kapitál upsáním nových akcií, upisovatel zcela splatil emisní kurs všech akcií, které upsal, ale zvýšení základního kapitálu ještě nebylo zapsáno do OR.

Princip formální publicity

Vychází ze skutečnosti, že obchodní rejstřík je přístupný každému bez ohledu na existenci nebo neexistenci jeho právního zájmu (§ 27a/1 ObchZ).

Každý má právo do něj  nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy; na požádání vydá rejstříkový soud  úředně ověřený úplný  nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo potvrzení o  tom, že v OR určitý zápis není.

Do  soudního spisu ohledně společnosti (nikoliv do spisu, který je založen pro řízení o nějakém zápisu, tam lze nahlédnout jen s PM) nebo do OR lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu; místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu (§ 8 vyhl.č. 37/1992).

Zákon naprosto nezakládá právo soudu, aby jakýmkoli způsobem prováděl omezování přístupnosti sbírky listin - takový postup  soudu by byl nejen v rozporu se zákonem,  ale také v rozporu s ústavou, protože LZPS říká v čl.  2 odst.  2 jasně: "Státní moc lze uplatňovat jen  v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který  zákon stanoví." - činnost soudu spadá bezpochyby do rámce uplatňování státní moci a je plně podřízena zákonu.

Projevem principu formální veřejnosti je i povinnost rejstříkového soudu provedení zápisů zveřejňovat - rozsah a způsob zveřejnění oznámení o uložení listiny do sbírky listin upravuje prováděcí předpis - Nařízení vlády 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku; vydávání OV zabezpečuje MSp prostřednictvím nakladatelství.

Číst dále

Princip materiální publicity

Jedná se o princip veřejné důvěry (víry) = údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně účinné  navenek i v  případě, že  neodpovídají skutečnému stavu, jsou-li splněny podmínky uplatnění principu materiální publicity (§ 27/2 ObchZ).

Pozitivní stránka principu publicity 

Zápisy jsou právně účinné vůči každému (tedy i vůči státním orgánům) ode dne zveřejnění zápisu, avšak současně osoba, která o těchto skutečnostech věděla již dříve, může je uplatnit již ode dne zápisu; důkazní břemeno ohledně nedostatku dobré víry třetích osob leží na zapsaném podnikateli.

zápisy deklaratorní - je možné tyto skutečnosti uplatňovat od okamžiku, kdy se o nich třetí osoba dozví;  nemohou však být namítány před zveřejněním, popř. uplynutím šestnáctého dne po zveřejnění (namítatelnost je speciální úpravou vzhledem k účinnosti zapsané skutečnosti - jestliže tedy určitá skutečnost je již účinná, protože její zápis byl zveřejněn, ale neuplynulo 16 dnů od zveřejnění zápisu a třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět, není možno je proti ní uplatnit)

zápis konstitutivní nastávají právní účinky až okamžikem zveřejnění, před zveřejněním zápisu uvedené účinky ještě nemohou nastat, ale i zde platí věta o nenamítatelnost do šestnáctého dne, prokáže-li třetí osoba, že o uvedených skutečnostech nemohla vědět. V ostatních případech nastává účinnost zveřejněnímjestliže  mezi  zapsanými   a  zveřejněnými  údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami je nesoulad, není možno namítat vůči  třetím osobám  zveřejněné znění;  třetí osoby  se však mohou dovolávat zveřejněného  znění, neprokáže-li zapsaná  osoba, že jim byly známy  údaje zapsané v obchodním  rejstříku nebo obsah listin tam uložených.

negativní stránka materiální publicity - není možno namítat proti třetím  osobám   jednajícím  v  důvěře  v   zápis,  že  neodpovídá skutečnosti - mezí  uplatnění  uvedeného  principu  je tedy důvěra třetí  osoby - jestliže  tato  osoba  věděla  nebo  o musela vědět o odlišnosti  zapsaného  údaje   od  skutečnosti, je  rozhodující skutečný stav  oproti stavu rejstříkovému – to budou především  ty případy, kdy třetí osoba bude  osobou, jíž se zápis týká, výslovně upozorněna  na odlišnost; důkazní  břemeno  ponese ten,  jehož se zápis týká, proto písemná forma upozornění bude v praxi nezbytná.

Číst dále

Prokura

Zvláště široce vymezená a vůči třetím osobám co do účinků neomezitelná plná moc, která zakládá oprávnění prokuristy zastupovat podnikatele v urč. rozsahu - zmocnění ke všem pr. úkonům, k nimž dochází při provozu podniku:

  • prokurista nesmí zcizovat a zatěžovat nemovitosti bez výslovného schválení valné hromady při udělení prokury
  • prokuru může udělit jen podnikatel zapsaný do OR
  • prokuristou může být jen FO

Druhy prokury:

  • základní - bez oprávnění k zcizování a zatěžování nemovitostí a rozšířená - s oprávněním
  • individuální - každý z prokuristů je oprávněn za podnikatele jednat a podepisovat se samostatně a  kolektivní (hromadná) - k jednání a podepisování je nutná součinnost min. 2 prokuristů
Číst dále

Provozovna

Prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost

Vymezení v ObchZ je velmi široké, provozovnou se totiž v tomto vymezení rozumí (jakýkoli) prostor, "v němž se uskutečňuje  podnikatelská činnost" - není tu vazba na oprávnění podnikat  v tomto prostoru (vyplývající z vlastnictví nebo nájmu apod.) a mohlo by to znamenat, že by se provozovnou stala i plocha svémocně a protiprávně obsazená podnikatelem.

Obdobným způsobem definuje provozovnu §  17 odst. 1 ŽZ, i když ten ji vymezuje jenom pro provozování živnosti - výslovně prohlašuje za provozovnu také stánek, pojízdnou prodejnu a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Provozovna ve smyslu živnostenského zákona nezahrnuje provozovny, v nichž se uskutečňuje podnikání jiných podnikatelů než  živnostníků - tak např. ordinace lékařů nebo kanceláře advokátů, daňových poradců atd. nejsou živnostenskými provozovnami, budou však provozovnami ve smyslu § 7 ObchZ - veřejnoprávní povinnosti dané  ŽZ nejsou aplikovatelné na jiné než živnostenské provozovny.

Provozovna musí být označena obchodní firmou podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení.

Číst dále

Předběžná společnost

Jedná se o obchodní společnost, která byla již založena (zakladatelským dokumentem), ale ještě nedošlo k jejímu vzniku (zápisu do OR).

Kdo jedná jménem OS před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán (více osob pak solidárně) - pokud společníci (příp. orgán OS) toto jednání do 3 měsíců od vzniku OS schválí, pak z těchto jednání byla od počátku zavázána OS.

Závazky, které nesouvisí se vznikem OS, a závazky, z nichž nejsou zavázáni zakladatelé, nesmí OS převzít (vyjma případů, kdy jsou uzavřeny s odkládací podmínkou vzniku OS a schváleny společníky, příp. orgánem) > zakladatelé musí pořídit seznam těchto jednání a předložit je ke schválení společníkům (orgánu; a to do 3 měsíců).

Osoby, které převezmou jménem OS jiné závazky, jsou z tohoto jednání zavázány a odpovídají za vzniklou škodu.

Načíst další
ARSYLINE 2016
Varování

Zavřít