TEL.: +420 222 315 255

PO-PÁ: 9.00 - 17.00h

Slovník pojmů

Vyberte počáteční písmeno hledaného slovního spojení:

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje  týkající  se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků. Obchodní rejstřík je veden soudem, který je k tomu určený zvláštním právním předpisem (rejstříkový soud).

Jde o veřejný seznam podnikatelů (ne však všech) a základních právně relevantních údajů o nich (údaje, které mají význam pro pružný a bezpečný obchodní styk). Hlavní funkcí je poskytování základních informací o obchodních partnerech v obchodním styku.


Obchodní společnost

Obchodní společnost je soukromoprávní sdružení osob, které se sdružují za účelem soustavné činnosti provozované samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (podnikání). Za druhový znak bývá rovně považováno to, že se jedná o právnickou osobu.

Obchodní společnosti můžeme dělit na kapitálové a osobní:

Mezi osobní obchodní společnosti náleží 

  • veřejná obchodní společnost (v. o. s., minimálně 2 osoby podnikající pod společným jménem, dle § 76 a násl. obch. zák.)
  • společnost komanditní (k. s., minimálně 2 osoby podnikající pod společným jménem, § 93 a násl. obch. zák.).

Mezi kapitálové obchodní společnosti patří

  • oblíbená společnost s ručením omezeným (s. r. o., může být založena i jen jednou osobou, maximálně však 50, § 150 a násl. obch. zák.) 
  • společnost akciová (a. s., může založit i jedna osoba (ale musí být právnická), maximální počet osob není omezen, § 154 a násl. obch. zák.).

Kromě kapitálových a osobních společností, které jsou českému právnímu řádu vlastní, můžeme rozlišovat ještě evropské obchodní společnosti: evropská akciová společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

Číst dále

Obchodní tajemství

Obchodní tajemství je konkurenčně ocenitelná skutečnost při provozu podniku, která je ostatním soutěžitelům neznámá a dle vůle podnikatele má neznámá zůstat.

Jedná se například o veškeré skutečnosti obchodní (př. seznamy zákazníků, dodavatelů, obch. zástupců, obch. plány, cenové kalkulace), výrobní (př. postupy, metody, vzorky, nepatentované vynálezy) či technické (př. výkresy, plány, výsledky pokusů) povahy, skutečnosti související s podnikem (existují v souvislosti s podnikem; jeho předmětem nemohou být skutečnosti, jejichž utajení vylučuje pr. předpis či jejichž ochrana by byla v rozporu s dobrými mravy) a další.

Odpovědný zástupce

Předpoklady pro vznik živnostenského oprávnění jsou stanoveny tak, že je mohou splňovat jenom fyzické osoby  institut odpovědného zástupce, tedy fyzické osoby ustanovené podnikatelem, která:

  • odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů, 
  • musí splňovat jak všeobecné tak i zvláštní podmínky provozování živnosti podle druhu provozované živnosti,
  • se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu,
  • musí mít trvalé bydliště na území České republiky

Povinnost ustanovit odpovědného zástupce §11 ŽZ:

  • podnikatel,  který  je  fyzickou  osobou  a  nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem,
  • podnikatel, který je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území České republiky povolen pobyt,
  • podnikatel,  který  je  právnickou  osobou  se  sídlem  v České  republice - do  funkce   odpovědného  zástupce  ustanoví  člena statutárního  orgánu  nebo   statutární  orgán,  který  splňuje podmínky  pro výkon  funkce odpovědného  zástupce podle  ŽZ.  Nelze-li  odpovědného  zástupce  ustanovit z uvedených   osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob,
  • podnikatel,  který je  zahraniční právnickou  osobou – do funkce odpovědného  zástupce  ustanoví  vedoucího  organizační  složky umístěné na  území České republiky, který  splňuje podmínky pro výkon   funkce  odpovědného   zástupce  podle   tohoto  zákona; nesplňuje-li   vedoucí   organizační   složky   tyto  podmínky,   ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

Odpovědného zástupce však lze ustanovit i fakultativně (dobrovolně).

Číst dále

Opční listy

Opce je odkládací podmínka ve smlouvě o koupi cených papírů (CP), dle které se může jedna strana až v průběhu opční lhůty vyjádřit, že na smlouvě trvá (tzv. vyhlášení opce) nebo naopak tuto vůli nevyjádřit a mlčky od smlouvy odstoupit.

Za zřízení práva opce (tj. projevem vůle způsobit vznik práv a povinností z uzavřené smlouvy) lze sjednat úplatu (opční prémii), která musí být zaplacena bez ohledu nato, zda byla opce vyhlášena či nikoliv. Právo opce je převoditelné, je-li převedeno, přechází s ním i práva i závazky ze smlouvy o koupi CP. K přechodům závazků není třeba souhlasu věřitele. Jsou-li opce sami předmětem obchodu, je k nim vydáván samostatný CP – v ČR zatím neupraveno. 

Obdobou opcí je v ČR opční list, který může být vydáván akciovou společností. Jde o cenný papír do něhož je vtěleno právo na uplatnění přednostního práva na úpis nových akcií, nebo na získání vyměnitelných či prioritních dluhopisů, popř. na upsání akcií, které jsou vydávány majitelům prioritních dluhopisů.

Ovládací smlouva

Ustanovení § 66a odst. 7 charakterizuje ovládací kontrakt jakou smlouvu, kterou se různé osoby podrobují jednotnému řízení. V úpravě a.s. je ovládací smlouva podrobněji upravena v ust. § 190b – řízená osoba se zavazuje vůči řídící osobě podrobit se jednotnému řízení. 

Součást ovládací smlouvy může být i klauzule o závazku řízené osoby převádět řídící osobě zisk nebo jeho část – vztahuje se na ní i úprava smlouvy o převodu zisku § 190a. Ovládací smlouva musí být písemná. Zrušena může být pouze ke konci účetního období, nikoli však se zpětnou účinností. 

Ovládaná osoba může od smlouvy odstoupit – v případě, že ovládající osoba neplní své povinnosti nebo pokud soud uzná odškodnění mimo stojících akcionářů za nepřiměřené. Ovládací smlouva musí být schválena valnou hromadou a to ¾ většinou (nebo vyšší – dle stanov) – o rozhodnutí VH musí být pořízen notářský zápis

Ovládací smlouva nabývá účinnosti dnem, kdy se zveřejní oznámení o tom, že smlouva byla založena do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu. Od tohoto dne běží lhůta k uplatnění práv mimo stojících akcionářů na odškodnění, pokud smlouva možnost uplatnění takového práva omezila časovým limitem.

Číst dále

Podílový fond

Soubor majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu, tzv. podílníci a to v poměru podle vlastněných podílových listů. 

Podílový fond není PO. Peněžní prostředky do podílového fondu shromažďuje investiční společnost. Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva. Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.

Otevřený podílový fond
Nemá omezen počet vydávaných podílových listů, s podílovým listem je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jejího vlastníka, nemusí mít jmenovitou hodnotu. V případě odkupu odkoupí investiční společnost podílový list za jeho aktuální hodnotu vyhlášenou ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkup.

Uzavřený podílový fond
Investiční společnost neodkupuje podílové listy, součástí názvu uzavřeného podílového fondu ( UPF) je firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje a označení uzavřený podílový fond. Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.

Číst dále

Podnik

Podnikem se pro účely ObchZ rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit:

  • složka hmotná (budovy, stroje, materiál a jiné věci)
  • složka osobní (záleží především v úrovni podnikatele, řídících pracovníků a ve struktuře, kvalifikaci a zkušenostech zaměstnanců, jakož i jiných osob podílejících se na podnikání)
  • složka nehmotná (tvořena právy a jinými majetkovými hodnotami)

Podnikání

Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Samostatnost 
o způsobu podnikání rozhoduje podnikatel sám, nepodléhá příkazům nikoho jiného, není v žádném vztahu podřízenosti, není osobně podřízen svým obchodním partnerům (v řadě podnikatelských  profesí  určitá závislost na pokynech zákazníka je evidentní); samostatnost však nezbavuje povinnosti dodržovat právní předpisy a převzaté závazky; výsledky své činnosti realizuje smluvní formou, tj. prodejem výrobků, poskytováním služeb atd.  je třeba odlišit podnikání od provádění práce na základě pracovněprávního vztahu, kdy pracovník vykonává práci v rámci organizace zaměstnavatele, podle jeho dispozic, obvykle i v jeho provozovně a prostřednictvím jeho výrobních a pracovních prostředků.

Soustavnost
Neznamená, že  by muselo jít o činnost nepřetržitou a  trvalou  může se např. jednat o činnost sezónní, činnost s určitými přestávkami nebo při určitých příležitostech  nesmí to být ale činnost ojedinělá, vykonávaná jenom výjimečně a nahodile  předpoklad soustavnosti vyjadřuje požadavek opakovanosti jednotlivých jednání.

Uskutečňování vlastním jménem 
Vylučuje např. činnost společníků jménem společnosti nebo činnost pracovníků jménem zaměstnavatele, zahrnuje i činnost na základě mandátní smlouvy (komerční právníci, advokáti) nebo smlouvy o obchodním  zastoupení  zmocňující k uzavírání  smluv  jménem zastoupeného, protože podnikatel uzavírá s mandantem nebo zastoupeným mandátní smlouvu nebo smlouvu  o obchodním zastoupení svým vlastním  jménem, jeho profesí je zastupovat  bylo by možno ovšem namítnout,  že i zaměstnanec uzavírá  pracovní smlouvu vlastním jménem, avšak rozdíl bývá spatřován i v tom, že obchodní zástupce nebo advokát apod. má větší míru nezávislosti při výkonu své profese  hranice je zřejmá, když si uvědomíme, že  mezi členy orgánů  společností a společnostmi, pro něž pracují, jsou uzavírány také mandátní smlouvy, avšak tato činnost není považována za podnikání a tyto osoby nejsou považovány za podnikatele.

Na vlastní  odpovědnost 
Za podnikatele neodpovídá nikdo jiný, za své závazky odpovídá on sám, dopustí-li se porušení právní povinnosti, nese on sám odpovědnost s takovým porušením spojenou; jinak je tomu, jestliže se dopustí protiprávního jednání  zaměstnanec, který plní úkoly svého zaměstnavatele, odpovědnost vůči třetí osobě vzniká jeho zaměstnavateli a zaměstnanec nanejvýš odpovídá tomuto zaměstnavateli, protiprávní jednání je tedy přičteno jeho zaměstnavateli   podnikateli; jednání podnikatele  nelze přičíst jinému subjektu.

Za účelem zisku
Podnikatel se jí snaží získat majetkový prospěch, dosažení zisku je motivem podnikatelské činnosti; skutečnost, že v daném případě nebylo očekávání zisku uspokojeno, nemění nic na tom, že se jedná o podnikání, stejně jako je tomu při ztrátovém výdělku; zákon přiznává v některých případech postavení podnikatele i obchodním společnostem, které nabyly založeny za účelem podnikání; v praxi se vznáší  otázka, zda tento  prospěch musí mít  peněžitou povahu.

Podnikání je vymezeno tak, že se jedná o činnost prováděnou podnikatelem  musí se jednat o činnost vykonávanou osobou spadající pod výčet uvedený v § 2 odst. 2.; tento výčet však je do jisté míry závislý i na tom, zda tyto osoby skutečně  podnikají, a z toho hlediska  je ustanovení § 2 ObchZ  kruhovou definicí: podnikatelem je ten kdo podniká, ale podnikání je  činnost vyvíjená podnikatelem

Číst dále

Podnikatel

Podnikatel – dle definice obsažené v ust. § 2 ObchZ. Nejprve je vymezeno podnikání jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 2. odstavec obsahuje další kritérium, podávající výčet 4 skupin podnikatelů:

  1. podnikatelem je každá osoba zapsaná v OR – zapisují se tam obch. společnosti, družstva, další PO o kterých tak stanoví zákon a zahr. osoby. Podle ust. § 3 odst. 2 může být FO zapsána do OR na vlastní žádost
  2. osoba, která podniká na zákl. živn. oprávnění
  3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění
  4. FO provozující zemědělskou výrobu podle zvl. předpisů

Podnikatelem není ten, kdo vykonává určitou profesi jako zaměstnanec nebo jako společník obch. společnosti – nevykonává ji samostatně. Pokud jde o zastoupení  jiného právního subjektu, naše pr. úprava neřeší problém, zda zástupce je podnikatelem. Na jedné straně definuje podnikání, na druhé straně chápe jako podnikatele i ty, kteří zastupují jiného (mandátní smlouva, smlouva o obch. zastoupení jsou upraveny jako závazkové vztahy mezi podnikateli).

Souhrnně: 

Podnikatelem je osoba, která oprávněně podniká, nebo je zapsána do OR. 

Nutno však konstatovat, že a.s. a s.r.o. mohou vznikat bez podnikatelského cíle. Zapisují se však do OR – jsou podnikateli podle právní formy.

Využijte službu založení s.r.o. nebo založení ready made společnosti.


Číst dále
Načíst další
ARSYLINE 2016
Varování

Zavřít